Na výzkumu se podílel autorský kolektiv z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, Biotechnologické fakulty Univerzity v Ljublani, Mendelovy univerzity v Brně a z Hnutí DUHA. Dobrovolníci šest let sbírali v Beskydech vzorky z míst, kde se rys objevil. Například trus, moč, chlupy či zbytky tkáně. Výsledky rozborů DNA porovnávali. Výsledkem je zjištění, že se šelmy množí mezi příbuznými, a tím se poškozuje jejich genetická výbava.
„Už jsme pozorovali zvýšený koeficient hybridizace,“ uvedl Kutal. Podle něj situace zatím není fatální a zvířata se pořád mohou rozmnožovat. Obává se, že do budoucna ale mohou nastat problémy. „Mohou se projevovat genetické defekty související třeba s rozmnožováním či pohlavními orgány,“ uvedl.
Dodal, že informace chtějí předat především myslivcům či chovatelům ovcí. „Populace rysa v Beskydech ještě zdaleka nedosáhla svého možného potenciálu. Zabití jediného zvířete populaci může výrazně oslabit,“ varoval Kutal. Podle něj vliv na genetické změny ve výbavě rysů mají pytláci a zvyšující se fragmentace vhodného životního prostředí.
Rys se v československém pohraničí podle ochránců přírody vyskytuje v malé populační hustotě a neosidluje zatím všechny vhodné biotopy, rozmnožování se pak odehrává v malých rodinných skupinách, kdy se mezi sebou kříží blízce příbuzná zvířata.
Seminář se uskuteční 4. prosince v Dolní Lomné v Moravskoslezských Beskydech. Organizátoři na něm kromě výsledků studie představí i aktuální výsledky sledování výskytu vlka a rysa. „Mezinárodní seminář představí výsledky z dlouhodobého monitoringu šelem i situaci v sousedním Slovensku. Zveme myslivce, lesníky a chovatele ovcí, věříme, že tyto informace poskytnou důležité informace do debaty o návratu šelem do naší krajiny,“ řekl Kutal.
