Řada psích i kočičích plemen vypadá nadmíru roztomile, což je pro řadu lidí tím nejlepším důvodem, proč si je pořídit. Netuší ale, že za veterinární péči o přešlechtěné jedince vynaloží klidně i desítky tisíc korun ročně. Momentálně módní francouzští buldočci či mopsové se například doslova dusí i při běžné chůzi. Na málo známá fakta upozorňuje veterinární lékařka Martina Načeradská, která vede soukromou praxi na Praze 10. Specializuje se na dermatologii, stomatologii a psychologii zvířat a dlouhodobě se snaží zvýšit povědomí o tom, co psi a kočky skutečně potřebují.
LN Co rozhoduje při výběru zvířecího společníka?
Bohužel se velmi často setkávám s tím, že to jsou módní trendy. Mám pár klientů, kteří mají svá zvířata opravdu rádi, a udělali by pro ně prakticky cokoliv. Často jde o majitele kříženců anebo lidi, již si pořídí určité plemeno právě pro jeho konkrétní vlastnosti a nemají problém přizpůsobit mu svůj život. To jsou však výjimky. Většina lidí si vybírá domácího mazlíčka jen podle toho, co je právě „in“. Sociální sítě, kde se šíří fotky „rozkošných“ zvířátek, těmto trendům bohužel nahrávají.
LN Jaká psí plemena jsou v módě?
Jde například o pomeriany. Psi vypadají jako plyšové hračky a fotky či videa s nimi sbírají „lajky“ na Facebooku. Jenže naprostá většina lidí, kteří si pomeriany pořizují právě pro jejich roztomilý vzhled, už netuší, že jde o zvířata vyžadující značnou péči. Mají potíže s neustálým výtokem z očí, ale ještě navíc je třeba pečovat o jejich velmi jemnou srst. Musí se často česat, jinak zplstnatí a pejsek bude samý dred. Velmi populární jsou nyní také mopsové, francouzští buldočci nebo angličtí buldoci. Všichni tito psi mají velké vypoulené oči, které jim dávají „roztomilý“ výraz. Do určité míry jejich hlava připomíná výraz malého dítěte, a to se řadě lidí líbí.
LNO koupi tedy rozhodne „roztomilý obličej“?
Bohužel ano. Lidé, kteří si tyto psy pořizují, už ale netuší, jak kvůli vzhledu zvířata trpí. Kdybychom my lidé měli takto vpáčený nos dovnitř lebky, stále bychom se dusili. Přesně to se děje těmto psům, kvůli deformaci lebky nemohou dýchat. Typickým příznakem je chrochtání. Nedávno jsem operovala francouzského buldočka, který byl během zákroku intubován. Zvířata se po probuzení obvykle snaží endotracheální kanyly, „trubky“ v krku, zbavit ihned, jak se probouzejí, protože je jim nepříjemná. Tento pes nikoli – snad poprvé v životě, mohl volně dýchat, a to jen díky tomu, že měl v krku zavedenou trubičku. To je naprosto děsivé. Tak moc jsme se jako lidé snažili vyšlechtit „roztomilé“ mazlíčky, až jsme vytvořili zvířata neschopná života bez intenzivní veterinární péče.
LN Pořídit si čistokrevné štěně je nezřídka otázkou až několika desítek tisíc korun. S jakými dalšími náklady by měl majitel módního plemene počítat?
U každého zvířete je pořizovací cena jen zlomkem budoucích finančních nákladů. U těchto plemen je to ale extrémní. Do mé ordinace chodí klienti, kteří si pořídili anglického buldoka a my postupemčasu objevujeme onemocnění, jaká jsme mu ještě neléčili. Jen během prvního půl roku života léčba stála nejméně dvacet tisíc korun.
LN Čím vším kromě zmíněného ztíženého dýchání ještě psi trpí?
Velké oči například nejsou kvůli svému tvaru dostatečně zvlhčovány, což znamená častější záněty včetně chronických zánětů rohovky, které mohou vést až ke slepotě. Anglický buldok má plochu kůže tak o dvě až tři čísla větší, než jen on sám. To znamená, žemůže trpět opakovanými záněty kožních řas na hlavě. Jeho majitel ráno musí vstát a vyčistit všechny záhyby. Následuje vypláchnutí očí. To vše je potřeba provádět několikrát denně. U jednoho anglického buldoka jsme například objevili záhyb kožní řasy nad konečníkem, který způsobuje, že se v tom místě hromadí odumřelá srst. Pes si ji neumí sám odstranit, takže je třeba mu 1–2 krát týdně toto místo očistit. Pokud by mu jeho majitelka toto čištění neprováděla, zvíře by trpělo. Třeba se snaží dosáhnout si na zadek a místo si očistit, což vzhledem k jeho válcovitému tělu a krátkému nosu ani není možné, takže i na tak na základní věci jako očištění zadku potřebuje lidskou pomoc.
LN Týkají se zdravotní problémy způsobené šlechtěním také koček?
Příkladem jsou perské kočky, jejichž lebka byla šlechtěním také zdeformována. Výsledkem je opět „rozkošný vzhled“, ale také zploštělý nos, který je vtažený dovnitř lebky, zúžení nosních štěrbin, neúměrně zkrácené čelisti. Víčka v extrémních případech nejsou schopna pokrýt plochu celého oka. Vdůsledku člověkem vytvořených deformit oko není dostatečně zvlhčované. Vznikají záněty, část rohovky může odumřít. Navíc se jim stále špatně dýchá.
LN A co péče o srst perských koček? Na internetu kolují videa s těmito kočkami ostříhanými nakrátko; vypadají přinejmenším zvláštně.
’Poměrně často se stává, že se majitelé nechtějí o jemnou kočičí srst, která vyžaduje pravidelné česání, starat. Kočku prostě raději nechají oholit pokaždé, když už se nemůže pořádně hýbat – zplstnatělá srst totiž znemožňuje pohyb. Lidé se vymlouvají na to, že je péče o srst moc náročná či že jejich kočka česání nemá ráda. Už jim ale nedochází, že na česání je třeba kočku přivykat už od kotěte, aby úpravu srsti nebrala jako traumatizující zážitek.
LN Jaká další kočičí plemena jsou nyní v módě?
Kromě britských koček jsou to bohužel bengálky. Řadu lidí uchvátí jejich exotický vzhled. Nepřemýšlí ale už nad tím, že jsou to v podstatě divoká zvířata, která rozhodně nebudou v klidu polehávat na pohovce a čekat, až se majitel vrátí domů. Pořídit si bengálskou kočku bez předchozích zkušeností a znalostí o tom, co toto náročné plemeno potřebuje, znamená zdemolovaný byt a konflikty v rodině. Pokud kočka nemá možnosti vybít svou živelnou energii, stane se agresivní a může začít své majitele napadat. A nebo začne močit a kálet mimo záchod. Nakonec skončí coby nezvladatelné zvíře v útulku.
LN V případě problémů ale lidé obvykle začnou obviňovat zvíře. Přibývá majitelů, kteří si stěžují na chování svého domácího mazlíčka?
Češi tak trochu rozumí všemu, ať už je to fotbal, mezinárodní politika, nebo chování psů a koček. Bohužel řada z nich se svými zvířaty jedná pod vlivem mnoha zažitých mýtů a myslí si, že dělají vše správně. Když nastane problém, vidí chybu ve zvířeti. Jenže naprostou většinu – asi tak 90 procent – všech problémů s chováním zvířat si dělají lidé sami. Jen velmi výjimečně je to jinak, například u zvířat z množíren, která vyrostla v otřesných podmínkách. Člověk někdy ze svého zvířete vychová psychopata tím, že se mu nesnaží porozumět a jen čeká, že se mu zvíře přizpůsobí. Právě to je začátek konce.
LN V čem majitelé chybují nejčastěji?
V očekávání, že se jejich život pořízením zvířete nijak nezmění a předpokládají, že je čekají jen samé příjemné zážitky. Nemůžete čekat, že až budete mít domácího mazlíčka, tak i nadále budete trávit devět nebo deset hodin denně v práci a pravidelně chodit na mejdany. Pořídit si zvíře je jako pořídit si dítě, to znamená za něj nést zodpovědnost po mnoho let a poskytovat mu lásku a péči bez ohledu na vlastní pohodlí. Lidé si ale pořizují mazlíčka právě proto, že se ještě necítí na rodičovství a nechtějí svůj život přizpůsobovat dítěti. Pak se ale diví, že jejich pes nebo kočka skončí s poruchou chování. Chyba ovšem není ve zvířeti, chyba je v nezodpovědném majiteli.
LN Trpí zvířata, když jsou doma sama?
Jistě, pes je od přírody smečkové zvíře, zvyklé na neustálou přítomnost ostatních členů smečky. Přesto si lidé pořídí psa a automaticky očekávají, že zvládne být doma sám, zatímco oni jsou celý den v práci. Tříměsíční štěně je ale na podobné úrovni jako tříleté dítě (dvouměsíční jako dvouleté dítě a pokud je mladší tak ještě méně). Nikdo z nás by nenechal doma samotné tříleté dítě, ale ke štěňatům semnozí z nás takto běžně chovají. Řešením není vzít si první týden či dva dovolenou, být se štěnětem pořád – a pak najednou zabouchnout dveře a odejít na devět nebo deset hodin pryč. Stejně jako si malé dítě postupně zvyká, že bude bez rodičů, tak i štěně, pro které jsou jeho majitelé náhradní rodiče, potřebuje pochopení a péči odpovídající jeho potřebám. Pokud si nemůžu brát psa s sebou do práce nebo alespoň částečně pracovat z domova, měl bych se za ním například o polední pauze zastavit, vyvenčit ho a věnovat se mu. Případně se domluvit třeba se sousedem, aby mě zastoupil nebo si domluvit a zaplatit někoho, kdo takové služby poskytuje.
LN Řada lidí ale řekne, že na toto nemají dost času nebo peněz.
Pak by ale vůbec neměli mít psa. Není náhoda, že se v ordinaci prakticky nesetkávám s případy poruch chování zvířat, jež patří lidem, kteří pracují z domova, a tráví s nimi tedy velkou část svého času. Drtivou většinu mých klientů tvoří ti, kteří jsou mnoho hodin denně mimo domov a jejich zvíře zůstává samo.
LN Je pak tedy lepší si místo psa pořídit kočku?
Ano, ale pak by měl člověk mít kočky dvě (od začátku na sebe navyklé, ideálně sourozence), aby jim nebylo smutno. Lidé si mnohdy myslí, že kočka společnost nepotřebuje, což je jeden z mnoha zažitých omylů. Kočky sice loví samostatně, ale žijí ve skupinách několika samic a jejich odrůstajících mláďat a okolo nich se pohybují kocouři. Vlastně vyrůstají v rodině s mnoha tetami a vedou čilý společenský život. Proto nechat kočku zavřenou samotnou po celý den doma je vůči ní velmi kruté. Dlouhodobá samota může vést k tomu, že kočka bude ničit vybavení bytu nebo třeba začne být agresivní, aby upoutala pozornost majitele. To jsou situace, kdy se zvíře dostane do mé ordinace a jeho majitel je vystresovaný a bezradný zároveň. Přitom k těmto problémům vůbec nemuselo dojít.
***
Martina Načeradská
Vystudovala Veterinární fakultu Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Zabývá se medicínou koček a založila první Cat Friendly Clinic v Česku. Věnuje se dermatologii, stomatologii a psychologii zvířat. Vede štěněcí školku. Je předsedkyní sekce poruch chování České asociace veterinárních lékařů malých zvířat.
Lidé si někdy pořizují mazlíčka právě proto, že se ještě necítí na rodičovství a nechtějí svůj život přizpůsobovat dítěti. Pak se diví, že jejich pes nebo kočka mají poruchy chování.
Lidé, kteří si módní psy pořizují, už ale netuší, jak kvůli vzhledu zvířata trpí. Kdybychom my lidé měli takto vpáčený nos dovnitř lebky, stále bychom se dusili. Přesně to se děje těmto psům.
O autorovi| LUDMILA HAMPLOVÁ, spolupracovnice LN
Foto autor| FOTO SHUTTERSTOCK
Foto popis| Placatý čenich, kůže o dost větší, než je tělo, a vypoulené oči, které dodávají francouzskému buldočkovi dětský výraz. Za tyto roztomilosti pes platí utrpením.
