Bordalo II zdobí zdi portugalské metropole a dalších měst monumentálními liškami, sovami, opicemi či chameleony, bizarními a pestrobarevnými. „Zvířata jsou postavami, s nimiž se veřejnost ztotožňuje nejsnadněji, když chci ukázat, jak naše společnost ničí přírodu,“ řekl agentuře AFP Artur Bordalo. Svá díla podepisuje jako Bordalo II na počest svého dědečka, malíře Artura Reala Bordala, který zemřel loni ve věku jednadevadesáti let.
Plasty zamořují oceány, většina ryb je žere. Je to hrozba i pro zdraví lidí |
„Při své práci využíván materiály, které ničí zvířata,“ vysvětluje jednatřicetiletý umělec. S vrtačkou se pouští do posledního kusu žlutého plastu pocházejícího z popelnice, aby z něho udělal tlapu hlodavce. Pokud necestuje daleko od Portugalska, pracuje v malém ateliéru v přízemí domu v lidové čtvrti Lisabonu. „Mám naplněný program na několik let. Problémem bude najít si čas,“ usmívá se umělec.
První krůčky učinil budoucí výtvarník v ateliéru svého dědečka, známého malíře metropole, a poté studoval na fakultě krásných umění. Nakonec se pustil do toho, co ho nejvíce bavilo: do graffiti a pouličního umění. „Jednou jsem shromáždil předměty, které jsem si dával stranou, abych si udělal oporu, na níž bych mohl malovat. Uvědomil jsem si, že mohu tyto předměty využít pro tvorbu čehosi esteticky zajímavého, toho, co má nějaký smysl,“ vzpomíná.
„Moje tvorba závisí hodně na tom, kde se zrovna nacházím,“ vysvětluje umělec, jehož věhlas překročil hranice Portugalska. Jeho díla se vystavují v Paříži, Las Vegas a dokonce až v Baku v Ázerbájdžánu.
Šédé zdi jsou němé
Poselství, které chce předat, je stále stejné: „Musíme se především starat o stav světa a přírody,“ říká. Umění umístěné v prostoru přístupném veřejnosti je způsobem, jak takové poselství předat.
Ekologové vyzývají politiky: Odstraňte jedovaté plasty z recyklačních procesů, dostávají se do domovů |
Umělci se dostalo uznání, když se prestižní nadace Gulbenkian, jedno z nejbohatších muzeí Evropy, rozhodla vystavit jedno z jeho děl ve svých zahradách v Lisabonu. Skulptura představující medvědici s mládětem upozorňuje na ekologické škody, které zanecháme příštím generacím, uvádí mluvčí nadace In?s Rapazoteová.
Stejně jako on se i další portugalští umělci - jako je Vhils, Pantonio či Gonçalo Mar - zmocnili městských ulic, a to díky příznivému přístupu radnic ke streetartu. „Lisabon je jednou z prvních světových metropolí, jež vytvořily právní rámec pro umělce, kteří malují na zdi,“ uvádí Pedro Farinha z agentury Estrela d ?Alva Tours. Ta se od roku 2014 specializuje na pořádání komentovaných prohlídek lisabonského streetartu. „Myslím, že Lisabon pochopil, že streetart je pro město přínosem. Šedé zdi nic neříkají!“ říká Bordalo II.
