"Vesmírné raketoplány změnily způsob, jakým se díváme na svět a vesmír," prohlásil krátce po přistání kapitán Atlantisu Chris Ferguson. Další astronaut Barry Wilmore v řídícím středisku řekl: "Využijeme této příležitosti, abychom pogratulovali Atlantisu, jakož i tisícům zanícených lidí v celé zemi, kteří skutečně dodávali sílu tomuto neuvěřitelnému raketoplánu, který po tři desetiletí inspiroval miliony lidí po celém světě."
Třináctidenní výprava byla 33. letem Atlantisu a celkem 135. během programu raketoplánů. Čtyřčlenná posádka složená z Chrise Fergusona, Douga Hurleyho, Rexe Walheima a Sandy Magnusové při ní na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) dopravila zásoby na celý rok a naopak naložila odpad a nepotřebný materiál.
Atlantis během téměř 26 let, po které ho NASA používal, na oběžnou dráhu vynesl přes 190 astronautů a Zemi obletěl 4848krát. Ve vesmíru strávil celkem 307 dní a nalétal na 200 milionů kilometrů.
Nyní se stejně jako raketoplány Discovery a Endeavour stane muzejním exponátem, vystaven bude v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě.
Všechny raketoplány během své éry ve vesmíru strávily 1333 dní a nalétaly na 870 milionů kilometrů. Na oběžnou dráhu vynesly 355 astronautů ze 16 zemí a na 180 družic včetně Hubbleova vesmírného dalekohledu.
V posledních více než 12 letech se zásadním způsobem podílely na výstavbě ISS, k níž uskutečnily 37 letů.
Drahé lety a tragédie
K ukončení provozu raketoplánů vedly NASA zejména vysoké finanční náklady na program, který byl v minulosti poznamenán i dvěma tragickými nehodami.
V lednu 1986 krátce po startu explodoval raketoplán Challenger a v únoru 2003 se při návratu do zemské atmosféry rozpadl raketoplán Columbia. Při obou neštěstích zemřelo sedm astronautů.
V nejbližších letech budou americké astronauty na oběžnou dráhu dopravovat ruské lodě Sojuz, než zhruba do pěti let poskytnou nová plavidla soukromé společnosti.
ĆTĚTE: Konec raketoplánů: Rusové mají nyní monopol a šponují ceny
ROZHOVOR V MAGAZÍNU PÁTEKO letech do vesmíru toho u nás asi nikdo neví víc než Antonín Vítek z Akademie věd. V magazínu Pátek Lidových novin s ním najdete rozhovor, ve kterém se třeba dozvíte, že v kosmu si chleba neukrojíte nebo o gravitačním traktoru, který nás má v roce 2036 zachránit. |
