Jednalo se tak v podstatě o splývání (oficiální název disciplíny je statická apnea), při kterém jeho tělo omezilo spotřebu energie na minimum. Při soutěžích v nádechovém potápění jsou časy mnohem kratší a náročnější. Například Martin Štěpánek, současný držitel světového rekordu v disciplíně zvané konstantní zátěž (kdy se závodník snaží dosáhnout co největší hloubky vlastními silami bez ručkování po laně), se během svého nejlepšího oficiálního pokusu prodral do hloubky 122 metrů během 3 minut a 52 sekund.
O zátěži, které je lidský organismus při takovém výkonu vystaven, svědčí výmluvně fakt, že zhruba desetina účastníků mezinárodních závodů v potápění je diskvalifikována, protože po vynoření ztrácejí kontrolu nad svým tělem nebo upadají do bezvědomí.
Potápěči pod švédským drobnohledem
Johan Andersson z university v Lundu a jeho kolegové vyšetřili devět dobrovolníků z řad potápěčů poté, co tito sportovci zadrželi dech v průměru na pět a půl minuty. Rozbory odhalily celkem očekávaný pokles hladiny kyslíku a vzestup koncentrace oxidu uhličitého v krvi. Vedle toho však většině potápěčů v krvi citelně stoupla koncentrace proteinu S100B. Ten se uvolňuje z nervových buněk při poškození mozku.
Během deseti minut po vynoření stouply hladiny proteinu S100B v krvi potápěčů o 37 procent. K normálu se vrátily až po dvou hodinách. Vědci nechali zadržet dech na maximální dobu i dobrovolníky, kteří se potápění nevěnují. U těch se hladiny proteinu S100B v krvi nijak neměnily.
Vzestup hladiny S100B u potápěčů byl mnohem nižší než u lidí, kteří utrpěli závažné poškození mozku. V těchto případech se koncentrace proteinu zvyšuje na několikanásobek obvyklých hodnot a zvýšení trvá mnohem déle. U potápěčů také hladina S100B během dvou hodin vždy poklesla k normálu. U zraněných vzestup hladin S100B kulminuje teprve 24 hodin po zranění mozku.
Příliš prostupná hranice mezi "tělem a duší"
Přesto švédští lékaři nepovažují zdravotní stav sportovních potápěčů za dobrý. "Zadržování dechu na delší dobu narušuje mozek a následky jednotlivých ponorů se zřejmě sčítají," říká Johan Andersson.
U potápěčů dochází postupně k narušení cév v mozku. Jejich stěna má u zdravého člověka sníženou propustnost. Vytváří tzv. krevněmozkovou bariéru, jež nedovoluje mnoha molekulám pronikat z krve do mozkových buněk. Díky ní je mozek chráněn před škodlivými látkami, jež se nám dostávají do těla.
Potápěči mají stěny mozkových cév prostupnější. To se projeví přechodem S100B z mozku do krve. Zároveň však mohou do mozku pronikat z těla látky, jež jsou s to poškozovat nervové buňky.
Zvýšení koncentrace potenciálně nebezpečné bílkoviny S100B v krvi není jenom výsadou potápěčů. Sportovní lékaři zaznamenali tento příznak poškození mozku po namáhavých výkonech také u vyznavačů vytrvalostního běhu nebo dálkového plavání.
Potápěči si poškozují mozek
Světový rekord v zadržení dechu pod vodou je od 8. června letošního roku v držení francouzského profesionálního potápěče Stéphana Mifsuda. Ten vydržel bez hnutí pod vodou neuvěřitelných 11 minut a 35 vteřin.
Český potápěč Martin Štěpánek se na jediný nádech dostal jen pomocí svých svalů a povolené výstroje (ploutví) až do hloubky 122 metrů pod mořskou hladinu (na snímku z roku 2005) foto: Lidové noviny
Neff: Proč sledovat „divný a podezřelý“ čínský hit Problém tří těles? I Obama si díky němu urovnal priority
Smrt přichází z podzemí a obrany proti ní skoro není. V čem válka v Gaze připomíná americké boje s Vietkongem?
Filozofie hub, nebo filozofie na houby? Humanitní vzdělanci by lokaje přírodním vědám dělat neměli
Neudělal jsem maturitu, co teď? Učni mají mnohem menší šanci uspět než gymnazisté, není to podle nich fér
S barbary se prostě jednat nedá. Problém jménem Palestina nemá řešení, říká izraelský bezpečnostní expert
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!