Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Potápěči si poškozují mozek

Věda

  9:18
Světový rekord v zadržení dechu pod vodou je od 8. června letošního roku v držení francouzského profesionálního potápěče Stéphana Mifsuda. Ten vydržel bez hnutí pod vodou neuvěřitelných 11 minut a 35 vteřin.

Český potápěč Martin Štěpánek se na jediný nádech dostal jen pomocí svých svalů a povolené výstroje (ploutví) až do hloubky 122 metrů pod mořskou hladinu (na snímku z roku 2005) foto: Lidové noviny

Jednalo se tak v podstatě o splývání (oficiální název disciplíny je statická apnea), při kterém jeho tělo omezilo spotřebu energie na minimum. Při soutěžích v nádechovém potápění jsou časy mnohem kratší a náročnější. Například Martin Štěpánek, současný držitel světového rekordu v disciplíně zvané konstantní zátěž (kdy se závodník snaží dosáhnout co největší hloubky vlastními silami bez ručkování po laně), se během svého nejlepšího oficiálního pokusu prodral do hloubky 122 metrů během 3 minut a 52 sekund.

O zátěži, které je lidský organismus při takovém výkonu vystaven, svědčí výmluvně fakt, že zhruba desetina účastníků mezinárodních závodů v potápění je diskvalifikována, protože po vynoření ztrácejí kontrolu nad svým tělem nebo upadají do bezvědomí.

Potápěči pod švédským drobnohledem
Johan Andersson z university v Lundu a jeho kolegové vyšetřili devět dobrovolníků z řad potápěčů poté, co tito sportovci zadrželi dech v průměru na pět a půl minuty. Rozbory odhalily celkem očekávaný pokles hladiny kyslíku a vzestup koncentrace oxidu uhličitého v krvi. Vedle toho však většině potápěčů v krvi citelně stoupla koncentrace proteinu S100B. Ten se uvolňuje z nervových buněk při poškození mozku.

Během deseti minut po vynoření stouply hladiny proteinu S100B v krvi potápěčů o 37 procent. K normálu se vrátily až po dvou hodinách. Vědci nechali zadržet dech na maximální dobu i dobrovolníky, kteří se potápění nevěnují. U těch se hladiny proteinu S100B v krvi nijak neměnily.

Vzestup hladiny S100B u potápěčů byl mnohem nižší než u lidí, kteří utrpěli závažné poškození mozku. V těchto případech se koncentrace proteinu zvyšuje na několikanásobek obvyklých hodnot a zvýšení trvá mnohem déle. U potápěčů také hladina S100B během dvou hodin vždy poklesla k normálu. U zraněných vzestup hladin S100B kulminuje teprve 24 hodin po zranění mozku.

Příliš prostupná hranice mezi "tělem a duší"
Přesto švédští lékaři nepovažují zdravotní stav sportovních potápěčů za dobrý. "Zadržování dechu na delší dobu narušuje mozek a následky jednotlivých ponorů se zřejmě sčítají," říká Johan Andersson.

U potápěčů dochází postupně k narušení cév v mozku. Jejich stěna má u zdravého člověka sníženou propustnost. Vytváří tzv. krevněmozkovou bariéru, jež nedovoluje mnoha molekulám pronikat z krve do mozkových buněk. Díky ní je mozek chráněn před škodlivými látkami, jež se nám dostávají do těla.

Potápěči mají stěny mozkových cév prostupnější. To se projeví přechodem S100B z mozku do krve. Zároveň však mohou do mozku pronikat z těla látky, jež jsou s to poškozovat nervové buňky.

Zvýšení koncentrace potenciálně nebezpečné bílkoviny S100B v krvi není jenom výsadou potápěčů. Sportovní lékaři zaznamenali tento příznak poškození mozku po namáhavých výkonech také u vyznavačů vytrvalostního běhu nebo dálkového plavání.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!