Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Pozor na srdce a cévy. Kardiovaskulární onemocnění stojí za polovinou úmrtí

Zdraví

  5:50
Civilizační choroba, která v západním světě zabije největší počet lidí. Kardiovaskulární onemocnění jsou nejen z dlouhodobého hlediska nejčastější příčinou úmrtí – v České republice stojí za více než 58 procent všech úmrtí, jsou ale také nejčastějším důvodem hospitalizace.
Neviditelný strašák - ilustrační foto

Neviditelný strašák - ilustrační foto foto: Shutterstock

Ddata Ústavu zdravotnických informací a statistiky ukazují, že neustále roste počet pacientů, kteří se srdečními a cévními problémy navštěvují lékaře. Intenzita úmrtnosti na nemoci srdce a cév však v posledních letech klesá.

Trombóza je závažné onemocnění, které mnohdy nebývá preventivně řešeno. „Do lékárny pacienti přicházejí nejčastěji až v okamžiku, kdy jim výskyt krevní sraženiny reálně hrozí. Například v souvislosti s plánovaným operačním zákrokem,“ popisuje Filip Smetana, vedoucí lékarny Benu. K třem základním předpokladům vzniku trombózy patří zpomalení proudu krve (na lůžku po operaci či při dlouhém sezení v letadle), poškození povrchu cévní stěny (třeba úraz či ateroskleróza) a změny srážlivosti krve. Trombóza je ale také nejčastější příčinou úmrtí při hospitalizaci.

Světový den trombózy

Světový den trombózy, který připadá na 13. říjen, na den narozenin německého lékaře Rudolfa Virchowa, který jako první použil název „trombóza“, tak vznikl proto, aby se pozornost zaměřila na toto závažné onemocnění. Odhadovaný výskyt trombózy je 160 – 180 jedinců na 100 tisíc obyvatel za rok.

„Trombóza se nejčastěji vyskytuje na hlubokých žilách dolních končetin a projevuje se lokální bolestivostí lýtka či stehna, otokem a zčervenáním. Skutečným život ohrožujícím stavem je plicní embolie, ke které dochází uvolněním žilního trombu, jež projde skrze žíly a srdce a ucpe některou plicní arterii,“ dodává Smetana.

Rizika a prevence

Náchylnost k trombóze vzniká i v souvislosti s dědičností, například s vrozenou poruchou srážlivosti krve. K rizikovým faktorům patří také kouření a užívání estrogenů, nejčastěji hormonální antikoncepce u mladších či hormonální substituce u starších žen. Nebezpečí představuje i nedostatek tekutin a pohybu. V důsledku nečinnosti se totiž krev „hromadí“ v žilách.

„Léčba se provádí pomocí antitrombotických a antikoagulačních léků, ty omezující srážení krve v cévách. Preventivně nabádáme k normalizaci hladin cholesterolu,“ popisuje Smetana. Účinné je také používání kompresivní punčoch či podkolenek, které může předepsat každý lékař nebo se pacient může při nákupu nechat poradit přímo v lékárně.

Autor:
Témata: céva, trombóza, Česko, nemoc