Zkoumané sopky jsou podle vědců v porovnání s většinou ostatních na Marsu velmi mladé, vznikly před několika sty miliony let. Pokud se v jejich okolí vyskytovali mikrobi, je podle vědců možné, že se jejich pozůstatky zachovaly v relativně původním stavu.
Poušť Atacama podobná Marsu přitahuje vědce |
Vědci analyzovali satelitní fotografie povrchu Marsu, které udělala americká sonda Mars Reconnaissance Orbiter. Prozkoumali tak rozsáhlé pole tvořené více než 130 malými kuželovitými útvary a doprovodnými proudy. Ty jsou na dně nejhlubšího kaňonu ve 4 000 kilometrů dlouhé a zhruba deset kilometrů hluboké oblasti Valles Marineris.
O přítomnosti sopek v kaňonu spekulovali vědci již dříve. Území vypadá jako rift, tedy zóna, kde se litosférické desky roztahují do stran a jejich pohyb doprovází sopečná činnost. Prokázat se to ale podařilo až nyní.
„Objevili jsme útvary, které jsou velice dobře známé z pozemských lávových polí. Tato pozorování naznačují, že důvodem vzniku kuželů a proudů byla sopečná činnost spojená s výstupem roztavených hornin, nikoliv takzvaný bahenní vulkanismus, jak bylo dříve navrhováno,“ uvedl Brož.
Sopečná oblast kaňonu Coprates Chasma by mohla představovat ideální prostředí pro různé mikroby. Pokud by případně na Marsu existoval život, měl by podle vědců v této oblasti vhodné podmínky pro svůj rozkvět.
„Zjistili jsme, že se v oblasti nachází minerály bohaté na křemík, dokonce jsme zaznamenali i opál,“ uvedl spoluautor výzkumu James Wray z Georgijského technického institutu v americké Atlantě. Z přítomnosti opálu, beztvarého minerálu bohatého na vodu a na křemík, vědci usuzují, že se v oblasti vyskytovala voda. Opál navíc dokáže uchovávat biologické známky případného života. Budoucí mise na Mars by tak v této oblasti mohly potvrdit i přítomnost mikrobů, domnívají se vědci.