Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Pravěká módní přehlídka. Vědci nahlédli do nejstarších dějin odívání

Věda

  6:35
Nejstarší celebritě evropské módy je 5300 roků. Pravěký horal Ötzi, jehož ostatky se v roce 1991 našly vysoko na hřebenech Alp, dal vědcům už mnoho informací o době, v níž žil. Vzhledem k tomu, že ledovec dokonale konzervoval nejen Ötziho tělo, ale také jeho oděv, obuv a další vybavení, může nám z nejstarších dějin odívání prozradit hodně.

Neandrtálec (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Nejnověji se do Ötziho šatníku podívali molekulární genetici. Izolovali dědičnou informaci z kůží a identifikovali materiály i jejich původ.

Zvyšování teploty moří narušuje deštný režim, zjistili vědci

Když se Ötziho tělo dostalo do rukou odborníků, začalo být jasné, že šlo o člověka z doby měděné oděného do kůží a obutého do kožešinových bot vycpaných senem. Stav kůží a kožešin nedovoloval v řadě případů jejich přesnější určení. Vědce zajímalo, zda měl Ötzi oděv z kůže domácích zvířat, nebo ze zvířat ulovených ve volné přírodě, zda šlo o zvířata místní, nebo zda byly kůže do alpské oblasti importovány.

Výsledky analýz DNA izolované z kůží Ötziho výbavy publikoval tým vedený Niallem O’Sullivanem z irské University College v Dublinu ve vědeckém časopise Scientific Reports. Studie odpověděla na řadu otázek a přinesla nejedno překvapení.

Co nosil Ötzi

Místo spodního prádla nosil Ötzi bederní roušku z ovčí kůže. Ze stejného materiálu měl i plášť. To tušili vědci už na základě prohlídky Ötziho oděvu. Genetické analýzy ale prokázaly, že použitá kůže pocházela z ovcí, které měly geneticky poměrně blízko k dnešním ovčím plemenům, a šlo tedy zjevně o kůže z domácích zvířat. Část pláště byla ušita z kozí kůže. I ta pocházela z chovaných zvířat. Jejich potomci se ještě dnes vyskytují v evropských chovech koz.

Fakt, že pro plášť použil pravěký „krejčí“ kůže různých druhů zvířat, naznačuje, že na materiál pro tuto část oděvu neměl Ötzi zvláštní nároky. Plášť byl vyroben a následně zřejmě i opravován s využitím kůží, které byly zrovna po ruce.

Vědci soudili, že si Ötzi oblékal nohavice z kůže nějaké psovité šelmy, snad lišky, vlka či psa. Analýzy DNA však ukázaly, že jsou vyrobeny z kozinky. Podobné „kalhoty“ z doby před 4500 roky se našly ve Švýcarsku a byly rovněž z kozí usně. To naznačuje, že tenhle materiál se těšil při výrobě „kalhot“ oblibě a zřejmě svým majitelům dobře sloužil.

Vysoké boty si pravěký horal vázal řemínky z hovězí kůže. I to ukazuje, že Ötzi jako zemědělec a pastevec hojně čerpal z domácích surovin. Současně však byl zřejmě i zdatný lovec a to se promítlo do materiálů použitých k výrobě další výbavy. Toulec na šípy je z daňčí kůže a čepice stejně jako boty z medvědí kožešiny. Oba materiály pocházely z místních zdrojů.

Móda doby ledové

O tom, jak se oblékali první lidé Homo sapiens poté, co zamířili ze své africké domoviny do chladnějších oblastí v Evropě a Asii, máme jen minimum údajů. Co nosili zhruba před 20 000 roky obyvatelé Sibiře, nám ukazuje 24 figurek z mamutích klů, nalezených poblíž Bajkalu. Znázorňují muže, ženy i děti v kožešinových kazajkách a kalhotách, obuté do teplých bot a s kožešinovými čapkami či kapucemi, chránícími hlavu. První lidé Homo sapiens přišli do Evropy mnohem dříve – už před 40 000 roky – a potkali se tu s neandertálci.

Pláč miminek zní podle toho, z jaké země pocházejí, zjistili vědci

Po několika tisíciletích zmizeli neandertálci v propadlišti dějin a kontinent ovládli naši předci. Mohl v pozadí odlišných osudů dvou lidských druhů stát i rozdíl v oblékání? Na to se pokusil odpovědět tým vedený Markem Collardem z Univerzity Simona Frasera v kanadském Burnaby. Výsledkem jejich rozsáhlého výzkumu je studie publikovaná v Journal of Anthropological Archaeology.

Collard a jeho spolupracovníci probrali obrovskou kupu dat z několika databází. Prověřili údaje o kosterních nálezech evropské fauny z doby, kdy na našem kontinentě žili vedle sebe lidé Homo sapiens a neandertálci. Z jiných databází zjistili, jaké kůže a kožešiny využívají k výrobě oděvů lovecké národy obývající oblasti s chladným klimatem. Z údajů o nálezech v tábořištích pravěkých Homo sapiens a neandertálců pak získali přehled o tom, jaká zvířata lovili.

Milovníci kožešin

Zvířata, jejichž kůže se běžně používají k výrobě oděvů, například jeleny, bizony nebo medvědy, lovili jak pravěcí lidé Homo sapiens, tak i jejich neandertálští současníci. V tábořištích Homo sapiens však bylo mnohem více kostí těchto zvířat.

Collard a jeho kolegové z toho usuzují, že Homo sapiens měl větší spotřebu kůží, protože si šil podstatně důkladnější oblečení. Kalhoty s nohavicemi a kazajky s rukávy ho dokonale chránily proti chladu. Neandertálec vystačil s jednodušším „střihem“ oděvů podobných pláštěnce či peleríně. K tomu sice potřeboval méně kůží, ale doplácel na to větším vystavením těla nepohodě.

Oděvy Homo sapiens měly zřejmě oproti oblečení neandertálců ještě jednu výhodu. Mark Collard je přesvědčen, že četné nálezy kostí rosomáků, lišek, vlků a lasic z tábořišť našich předků jsou svědectvím o využívání kožešin těchto zvířat k lemování rukávů, límců, kapucí a dalších částí oděvu. Nešlo tu o módu. Kožešinové lemování nedovoluje únik tepla, oděv s kožešinovým lemem mnohem lépe hřeje. V sídlištích neandertálců se kosti zvířat, jejichž kožešina je použitelná pro lemování oděvů, nevyskytují. Neandertálci tuhle vymoženost zřejmě neznali a to byl jejich další handicap ve srovnání s pravěkými Homo sapiens.

Autor:

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...