Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Tělo si 'řekne' samo. Pravidelné cvičení upravuje životní rytmus

Zdraví

  6:00
ŘÍM - Tělesná cvičení mohou pomáhat našemu organismu, aby se dokázal rozhodnout, jak a do jaké míry se má hýbat v různých okamžicích celého dne a kdy má odpočívat. Ukazuje to studie, kterou řídil profesor Frank Scheer z americké Harvard Medical School ve spolupráci s Joannou Meijerovou z nizozemské Leidenské univerzity.

Jak se zbavit bolesti zad? Osvědčeným lékem je pohyb foto: Shutterstock

Pro sledování cirkadiánního rytmu (jde o biorytmus, podle něhož kolísá aktivita a bdělost nejčastěji s denní periodou) a tělesného cvičení si doktor Scheer a jeho tým vybrali myši ve věku od šesti měsíců, tedy rané dospělosti, až do dvou let, kdy jsou již téměř staré. Zvířata umístili do klecí vybavených infračervenými senzory, s jejichž pomocí neustále monitorovali jejich tělesnou aktivitu. Myším rovněž dali kolečko určené k běhání a nechali je podle libosti běhat celý měsíc.

U mladých myší, které běhaly hodně, se rychle rozvinula schémata aktivity s vrcholky a poklesy a vyvinulo se u nich jasné odlišování dne a noci, kterou využívaly k odpočinku. V praxi bylo možno pozorovat vnitřní logiku pohybu: jestliže myši zůstaly nějaký čas v klidu, pak se následně pohybovaly. Jestliže se hodně pohybovaly a hodně běhaly, na chvíli se zklidnily a pak se zcela zastavily.

V podstatě mladé myši určitým způsobem reagovaly na to, co jejich tělo krátce předtím dělalo a jejich organismus „vypočítával“ adekvátní reakci na pohyb či klid. Tím u nich fakticky vznikal zdravý cirkadiánní rytmus. Staré myši se pohybovaly podle podobných schémat, ale rozdíly mezi pohybem a odpočinkem byly méně výrazné.

Jak se zbavit bolesti zad? Osvědčeným lékem je pohyb

Při dalším bádání vědci odstranili myším z klecí kolečka na běhání. Během několika dní se u všech zvířat začaly projevovat náhodnější modely pohybu. Buďto náhle začaly běhat v kleci v době, kdy při předešlém pokusu odpočívaly, nebo zase byly v klidu v době, kdy předtím byly aktivní. Zajímavé bylo, že se schémata mladých a starých myší stávala více podobnými, než tomu bylo předtím.

Čas na pohyb, čas na odpočinek

„Toto zjištění ukazuje, že tělesné cvičení ovlivňuje denní rytmus více než věk. Vezměte kolečko na běhání mladé myši a její schémata tělesné aktivity se budou podobat schématům staršího zvířete: méně fyzické aktivity přes den a nějaký ten příležitostný pohyb v noci,“ vysvětluje doktor Scheer, jehož citoval italský list Corriere della Sera.

Kvůli zvyšující se průměrné délce života hrozí stárnutí populace.

A sotva vědci myším do klecí vrátili kolečka na běhání, začala se zvířata řídit svými předešlými a zdravějšími schématy pohybu. Doktor Scheer a jeho kolegové soudí, že tělesné cvičení ovlivňuje biologické hodiny organismu, přesněji jeho cirkadiánní rytmus. Fyzická aktivita tedy může přispívat k udržování zdravějšího rytmu života, bez ohledu na věk. Jestliže cvičíme, je naše tělo zřejmě více schopno rozhodnout, kdy a kolik se má hýbat, a kdy má odpočívat.

Autor: