Pražský registr zahájil intenzivní nábor dárců kostní dřeně

Novinářům to řekla vedoucí registru Marie Kuříková. Snahou podle ní je oslovovat hlavně mladé lidi, sportovce a studenty. Díky darování krvetvorných buněk se mohou uzdravit lidé s vážnými nemocemi krve, kdy žádná jiná léčba nepomůže.

"Například na Karlově Univerzitě dokonce vznikla iniciativa Na dřeň, která má za cíl podpořit dárcovství nejen na univerzitě, ale rozšířit toto téma i mimo její půdu. Teď právě společně sestavujeme plán, který zahrnuje i takové aktivity, jako je hudební festival na břehu Vltavy," doplnila koordinátorka pražského registru Gabriela Hošková.

Význam registrů stoupá

Dárcovství kostní dřeně je pro pacienty s leukémií, myelodysplastickým sydromem či třeba lymfomem stále důležitější. Počet transplantací krvetvorných buněk, které lékaři na světě každoročně provedou, je nyní tisíckrát vyšší než před 30 lety. V Ústavu hematologie a krevní transfúze (ÚHKT) byla první transplantace v roce 1986, loni se uskutečnila tisící. (Více čtěte ZDE)

"Přispěla k tomu kombinace několika faktorů. Pokrok medicíny na jedné straně umožňuje provedení transplantace krvetvorných buněk i v případech, kde není ideální shoda znaků mezi dárcem a příjemcem, a zároveň se posouvají věkové limity pro transplantace," doplnila Veronika Válková z transplantační jednotky ÚHKT.

Význam registrů dárců stoupá s tím, jak stále méně pacientů najde svého dárce v rodině. Zatímco dřív byla šance na jeho nalezení mezi příbuznými kolem 30 procent, nyní je to 15 až 20 procent.

"Češi mají většinou málo dětí, a pokud jich mají více, tak často s různými partnery. Navíc se zvyšuje věk transplantovaných, tedy i jejich sourozenců, to vše šanci na nalezení příbuzného dárce snižuje," řekla Válková. Tento posun platí i pro ÚHKT - v devadesátých letech minulého století zde byla příbuzenská transplantace každá druhá, nyní každá pátá. I proto ÚHKT potřeboval pomoc pražského registru v průměru každý sedmý den.