Crick, Watson a společně s nimi ještě Maurice Wilkins získali v roce 1962 za objev struktury DNA Nobelovu cenu. Crick a Watson, kteří působili v Cambridge, zkoumali strukturu z jednoho úhlu, zatímco Wilkins a také Rosalind Franklinová v Londýně zaujali více experimentální přístup.
Vědci opraví překlepy v DNA. Nová šance pro pacienty s nádory a dědičnými chorobami |
Podle některých odborníků měla právě Franklinová se svými rentgenovými snímky hlavní zásluhu na zmapování DNA, zemřela však ještě před udělováním cen. Zajímavostí je, že „nobelovky“ Cricka i Watsona nakonec byly vydraženy za vysoké částky a peníze putovaly na podporu vědy. DNA si lze představit jako zkroucený žebřík, v němž jsou příčky tvořené párem bází A (adenin) proti T (thymin) a C (cytosin) proti G (guanin).
Každá příčka je jako „písmeno“, to tvoří slova a věty. Těchto příček (písmen) je u člověka asi tři miliardy. Při dělení buňky se DNA kopíruje tak, že dvoušroubovice se rozevře jako zip a k uvolněným bázím jednoho pramene se připojí odpovídající nové báze.
