Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Předkové dřív zemřeli a nádoru se nedožili, říká lékařka

Zdraví

  6:45
Rakovina je daň za prodlužující se život, říká docentka Petra Tesařová z Onkologické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice. Jaká onkologická prevence podle ní má smysl?

Nádor prostaty (ilustrační foto) foto: Shutterstock

LN Na nádory v Česku umírá čtvrtina lidí – odpovídá to výskytu v jiných zemích?
Situace u nás je podobná jako v nejvyspělejších evropských a zaoceánských zemích. Zhoubné nádory jsou velmi rozmanité, léčebné možnosti se liší. Můžete onemocnět příznivou formou zhoubného nádoru a vaše vyhlídky na uzdravení jsou většinou excelentní, pokud si ale vytáhnete „černého Petra“, mohou vám diagnostikovat některý nepříznivý nádor. U většiny nádorů také klesá šance uzdravit se s pokročilostí nemoci. Pokud dorazíte k lékaři s malým lokalizovaným nádorem, je pravděpodobné, že nemoc úspěšně zvládnete, pokud ale se stejným nádorem přijdete pozdě, nemůže vás úplně vyléčit ani sebemodernější léčba. Úspěšnost onkologické léčby zásadně ovlivňuje úroveň zdravotnictví obecně, protože naše péče probíhá ve spolupráci s dalšími obory. Proto nás personální devastace, ohrožující fungování české medicíny, děsí.

LN Nakolik můžeme ovlivnit vznik tohoto onemocnění životným stylem?
Dodržování pravidel zdravého životního stylu může riziko zhoubného onemocnění významně snížit, ale ne úplně vyloučit. Nicméně pokud nekouříme, nejsme obézní, dostatečně se hýbeme, neopíjíme se a rozumně sledujeme, co jíme, máme významně větší naději, že se nádoru vyhneme. Určitě je smysluplné zapojit se v příslušném věku do screeningových programů vyhledávajících ty nejčastější, a tedy i nejpravděpodobnější malignity. Vhodné je zapátrat v rodině a zaměřit se na prevenci těch nádorů, které se u příbuzných opakovaně vyskytovaly. Pokud se léčím s vředovou chorobou žaludku, musím myslet na to, že se mi v žaludku může vytvořit nádor a kontrolovat to. Pokud mám nevinné polypy ve střevě, musím vědět, že se mohou časem změnit v nádor, takže se musí kontrolovat a odstraňovat. Pokud mám na kůži podezřelá znaménka, je rozumné docházet ke kontrolám na dermatologii a tak podobně. Univerzální recept, jak dozajista předejít vzniku rakoviny, zatím nemáme. Naši předci se jí většinou vyhnuli tím, že dříve zemřeli. Rakovina je tedy také taková daň za prodlužující se dožití.

LN Mohou se do budoucna u dalších forem rakoviny objevit podobné screeningové programy, jaké dnes existují pro nádory prsu a děložního čípku? Nebo alespoň vyšetření, jaké existuje u nádoru tlustého střeva?
V současné době probíhá také program na odhalení karcinomu prostaty, což je u nás v současné době nejčastější zhoubný nádor mužů. Screening je jedna z nejefektivnějších metod, jak odhalit zhoubný nádor včas. Má smysl jej provádět jen u velmi častých diagnóz a tam, kde je zásadní rozdíl mezi nadějí pacienta na vyléčení v časné fázi nemoci a v případě pokročilého nádoru. Bylo by skvělé, pokud bychom mohli aplikovat screening na další časté nádory, například karcinom plic, karcinom ledviny nebo třeba slinivky břišní. K tomu je ale třeba mít také vyšetřovací metodu, která nebude příliš nákladná, bude bezpečná a přitom dost citlivá, aby zachytila co nejmenší nádor. Jakmile se taková metoda u zmiňovaných diagnóz objeví, pak budemožné připravit i další screeningové programy.

LN Jak se k léčbě rakoviny staví zdravotní pojišťovny?
Léčba rakoviny je nesmírně nákladná a její úhrada většinou není v silách běžného člověka. Nejnákladnější léčba je na základě výsledků klinických studií nejprve určena těm nejnemocnějším. Tím víc nás mrzí, že se objevují případy, kdy je podle odborných doporučení nemocný indikován k nákladné léčbě, ale pojišťovna mu ji nechce zaplatit. Zatímco v Německu trvá získání úhrady nového léku v průměru tři měsíce, na Slovensku rok, u nás je to 18měsíců, což významně přesahuje zákonnou lhůtu. Všichni nemocní, kteří v tomto období léčbu potřebují, jsou poškozeni.

LN Má to momentálně nějaké řešení?
Existuje jediná možnost, jak získat úhradu takové léčby ze zdravotního pojištění, a to je žádost ošetřujícího onkologa na příslušnou pojišťovnu o úhradu této terapie na základě paragrafu 16 zákona 48/1997. Ten umožňuje výjimečnou úhradu nového léku, pokud pro pacienta neexistuje jiná možnost léčby. Zatímco lékaři i pacienti cítí, že namístě je prokazatelně nejúčinnější léčba, právní interpretace pojišťoven je většinou taková, že pokud existuje jiná terapie, i když méně účinná, léčbu nelze uhradit. Vzhledem k tomu, že léčba podléhá historickému vývoji, většinou nějaká stará terapie existuje. To ovšem znamená pro většinu pacientů konec naděje na možnost využití moderní léčby. Přitom bez jakékoli vysledovatelné logiky některým nemocným některé pojišťovny i novou metodu léčby hradí. Tím vzniká netransparentní a nerovný přístup k léčbě inovativní terapií. Situace vyžaduje systémové změny. Než proběhnou a napraví neprůhledný režim úhrad léků a zpoždění jejich vstupu na náš trh, možná by pomohla našim nemocným změna formulace zmíněného paragrafu v rámci novely zákona 48, která by mohla otevřít jediná malá dvířka vedoucí k jejich naději. Po transparentnosti nových pravidel voláme také proto, že nevylučujeme situaci, kdy prostě nebude možné všechny nové léky pro jejich vysokou cenu z pojištění uhradit. Pokud bude jasné, jaké léčby se toto rozhodnutí týká, budou moci nastoupit náhradní mechanismy, jako jsou sbírková konta, nadační fondy a podobně. 

Autor: