LN Důvody, proč pravidelně nenavštěvovat fast foody, se jmenují obezita, cukrovka, ohrožené srdce, zuby a kosti, přesolené pokrmy, ztížené dýchání kvůli tloušťce. Proč tedy lidé tyto restaurace vyhledávají?
Rychleji se tam najíme a zaženeme pocit hladu. Kromě toho nás lákají obrázky tamních jídel. Když jdeme kolem jídelny, voní téměř až ven. Člověk dostává takzvaný emoční hlad. V tu chvíli se dostává pod tlak marketingu. Pak je tady kategorie lidí, kteří prostě nemají čas a ve fast foodu se nají doslova za chůze. Pokud jsme disciplinovaní a jde nám o to potlačit skutečný hlad, dáme si např. zeleninu a kuřecí salát, bez dresinku a hranolek. Pokud naši vůli vůně fast foodu zlomí, nejedná se pak o skutečný, ale emoční hlad. Objednáváme si hranolky a dvojitý hovězí hamburger.
Nejzdravější stravování? Vegetariáni málokdy trpí obezitou |
LN Takže problém je v naší vůli?
Částečně ano. Ale je to také životním stylem. Zaniká společné stolování, které naši ještě nedávní předkové brali za naprostou samozřejmost. Ve Francii jsem se setkala s tím, že lidé šli v době oběda z práce domů a s celou rodinou se v klidu naobědvali.
LN Ale kdyby to lidem nechutnalo, asi by to nejedli...
Jídla ve všech restauracích se upravují tak, aby lidem chutnala. Tu chuť tam dělá množství tuku. Takže pokud se do pokrmu dá víc tuku, je to pro konzumenta lákavější, pro někoho chutnější. Ve skutečnosti však obsahuje nižší množství bílkovin. Naplní žaludek, zažene pocit hladu, ale bez potřebného množství vitamínů, stopových prvků a bílkovin. Energeticky tak lze pokrýt třeba polovinu denní potřeby, ale za hodinu může vzniknout další pocit hladu. Je to přímá cesta k přejídání, obezitě.
LN Může na fast food vzniknout návyk?
Chodíte-li do práce kolem fast foodu, koupíte si tamní jídlo jednou, dvakrát, třikrát. Pak může dojít k Pavlovovu reflexu, jdete kolem, ucítíte vůni a neodoláte. Stanete se věrným návštěvníkem, který se tak může dostat do metabolického ohrožení, vysokého nebezpečí cukrovky a dalších komplikací, aniž by měl jakékoliv subjektivní potíže. To v případě, že podobné stravování například nevyvažujete sportem. Ale myslím si, že ani amatérští sportovci fast foody příliš a hlavně pravidelně nenavštěvují.
LN Z různých výživových doporučení, která člověk v průběhu minulých dvaceti let zaznamenal, může být zmaten. Jednou vejce mohu, jindy ne, sádlo mám zakázané, aby mi bylo za chvíli doporučováno. Čemu to přisuzujete?
Mnohdy jsou tyto zprávy vytrženy z kontextu a dochází k naprosto laickým a zmateným interpretacím. Lidově bychom mohli říci, že všichni jíme, takže všichni přece jídlu rozumíme. Na tom může být část pravdy, kdyby nás neovlivňovaly „zaručeně“ správné návody na zdravý život, které jsou ale založené na reklamě, žádný odborný výzkum za nimi nestojí.
LN Jaký je tedy současný výživový trend?
Odborníci z celého světa nyní dávají přednost snižování množství energie a navyšování bílkovin. Mohu tedy jíst i více libového masa vzhledem k obsahu takzvaných esenciálních, tedy nezbytných aminokyselin, které si tělo samo nedokáže vytvořit. Různé druhy masa bych měla střídat, zejména drůbeží, králičí, rybí, také ovšem hovězí a vepřové vzhledem k obsahu železa. Dalším zdrojem bílkovin jsou mléčné výrobky, vejce nebo luštěniny. Také sýry můžeme. Tavené jsou méně výhodné – hůře se z nich vstřebává vápník kvůli přidaným tavicím solím. Do jídelníčku je dobré zařazovat také jogurty a tvaroh v jakékoliv podobě.
LN Tedy opět změna?
Nic nového, je to návrat k stravovacím návykům dávné minulosti. Řeknu to s nadsázkou. Tehdy lidé jedli správně a moc se nad tím nezamýšleli. Pokud chytili mamuta, spotřebovali tuk a maso snědli. Ti, kteří jedli zeleninu a kořínky, umřeli hladem, protože neměli tukovou tkáň a nedožili se dalšího mamuta.
LN Měli bychom tedy fast food odsoudit paušálně?
To ne, máme přece vlastní vůli. Také bychom museli zrušit pivnice, cukrárny nebo vinotéky. Navíc ve fast foodech jsou jídla skutečně chutnější, mají přece více tuku. Důležité je, co a jak jíme. Pokud se zdravý jedinec přejí ve fast foodu, bude to úplně stejné, jako když se přejí krkovičkou, knedlíkem a zelím, které budou hojně zality tukem. Jinými slovy, pokud jdete do fast foodu jednou za čas, dáte si třeba pizzu na oběd, nic se neděje.
LN A co fast food v podobě obložených baget?
V takové bagetě je ale například 43 gramů tuku, který na rozdíl od bílkovin nezasytí a hravě tak můžeme společně s dalším jídlem překročit jeho denní potřebu se všemi důsledky. Tělo se dlouhodobě nedokáže vypořádat s nadbytečným množstvím tuku, a proto se pak dějí závažné metabolické změny. Navíc organismus bude postrádat bílkoviny, kterých rozhodně v bagetě není dost. Musíme se tedy rozhodnout – buď si pochutnáme, nebo se zasytíme.
