Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Proboha proč? Otázka, která vás napadá čím dál tím častěji aneb Záhady odívání

Čekstajl

  6:00
Situace v politice je vážná, tak začněme vtipem. Manželka vyškemrá na manželovi kožich. Jdou jej koupit do obchodu, ona se před zrcadlem nakrucuje, on nerad, ale zaplatí... Jen vyjdou z kožešnictví (samozřejmě že odchází už v kožichu), začne si stěžovat: „Miláčku, mě v tom kožichu něco škrábe.“ To není možný, za ty desetitisíce ji to škrábe, to si nemohla všimnout v tom obchodě? Když to ale zopakuje asi potřetí, manžel se naštve a jdou zpátky kožich reklamovat. „No a co myslíte? Ta nána si ho oblíkla i s ramínkem,“ vypráví pak s ťukáním na čelo manžel.

Proboha proč? Tato otázka se často vloudí, když člověk vidí outfity Lady Gaga. foto: Profimedia

Jasně, je starý a možná ne úplně k popukání. Ale velmi dobře ilustruje to, co se děje v ulicích stran odívání dnes a denně. Souhrnně by se to dalo nazvat jako nevysvětlitelné záhady.

V těchto dnech je to hlavně záhada zašitých rozparků. Jak se mění počasí, je paleta sak a kabátů v ulicích velmi rozmanitá, takže je to více vidět. Spousta lidí – statistiku Čekstajl nemá, ale pocitově třeba dva ze tří – má u saka či kabátu zašité rozparky. S oblečením to dělá roztodivné věci... Ty rozparky tam jsou proto, aby v pohybu drželo sako či kabát tvar. Vzadu jsme totiž vypouklí a navíc gluteus maximus za chůze dost pracuje a rozparek u saka i kabátu mu k tomu dává prostor.

Když se „nerozpustí“, tak ta vypouklina našeho těla naopak zapříčiní, že se kabát či sako podivně kroutí a nahrnuje.Proč jsou v obchodech rozparky sešity? To souvisí se skladováním a převážením a celkově manipulací mezi vyrobením a koupí. Že steh je určen k rozpárání napovídá to, že je velmi volný, aby se dal jednoduše zlikvidovat, a rozhodně není estetický. Odpověď na to, proč si ho tolik lidí nechává na věčné časy, ale Čekstajl bohužel nemá.

Když už jsme u těch sak... Jsou ještě dvě menší záhady. Proč si někdo nechá na rukávu nášivku značky, když to vypadá odporně, se možná dá vysvětlit neznalostí či náznakem buranství (mámBosse, tak ať si to každý přečte). Nevědomost je zřejmě i důvodem toho, že v sakách zůstávají pseudokapesníčky. V posledních pár sezonách se objevují ve všech řetězcích. Je to jen kousíček látky všitý do náprsní kapsičky. Je ale jen „ilustrativní“. Neboli určen k tomu, aby si zákazník uměl představit, že sako se dá kapesníčkem vylepšit. Nemá tam zůstávat (neplést s druhým také ne zcela šťastným řešením, což je kapsa, co se dá převrátit do tvaru kapesníčku). Je třeba jej odpárat a nahradit skutečným kapesníčkem.

Je to něco jako umělohmotné špuntíky, které v obchodě drží u sebe manžety košile namísto manžetových knoflíků, kterými chtějí být v reálném provozu nahrazeny. Obří záhadou také je, proč si lidé po koupi bot nesundávají nálepky (mnohdy ve zvýrazňovačových barvách) z prostředku podrážky. Myslíte, že nejsou vidět? Jsou. Zvlášť pokud máte vysoký podpatek, dámy. Pak na černé svítí oranžová cenovka mimořádně ostře. A přitahuje pozornost, která by ale měla patřit vám a vašemu vyladěnému outfitu.

A ač je Čekstajl nerad mentorský, z předchozího přece jen plyne malé poučení: Nezapomínejme na drobné detaily. Ale to už jsme na těchto stránkách rozebírali.

Autor:

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...