Proč mít na zahradě špenát? Snadno se pěstuje, vyživuje půdu a dá se sklízet i v zimě

V létě vybíhá do květu a nemá to smysl, ale na jaře a na podzim by měl na záhoncích být. Špenát celkově dobře zvládá chlad. Dokonce vhodné zimní odrůdy můžete sklízet... Jak jste jistě uhodli, nejen na podzim, ale i v zimě (na záhonu nejlépe s krytem nebo ve skleníku). Stačí je tam vysít od poloviny září do konce října, známá je na to odrůda Winterriesen nebo Monores. Pro brzkou jarní sklizeň včetně přezimování sejeme tedy už v září, pro pozdější jarní sklizeň sejeme až v březnu.

Špenát obsadí rád záhony, které si právě užívají 2. a 3. trať. Je třeba je nepřehnojit dusíkem, hromadí pak nežádoucí látky. Humózní vlhčí půda je ideální, špenát má rád mulč a závětří, protože v suchu nebo na větrném stanovišti žene brzy do květu a ani si ho nestihneme užít.

O špenátu se tvrdí, že podporuje růst většiny zelenin a bývá dobrým sousedem. Kořeny špenátu obsahují saponiny, které prospívají půdě a buněčným stěnám okolních rostlin pomáhají přijímat živiny, po sklizni je tedy ze země nevytrháváme, jen nadzemní část odstřihneme nebo odlomíme. Univerzálně využitelná rostlina do smíšených kultur, můžeme sít mezi řádky jiných druhů. Odpuzuje svým pachem dřepčíky. Vyplňuje místo v jarních a podzimních kombinacích.

Špenát se vzpřímenými špičatými listy

Slouží na záhonech jako živý mulč, listy zakrývá půdu. Zvláště dobří sousedé, s nimiž se různě prostřídá, jsou košťáloviny (např. zelí), brambory, jahody, ředkvičky, tyčkové fazole, rajčata. Výjimkou je řepa, která patří do stejné čeledi (merlíkovité), a proto je lepší je nekombinovat.

Vždy se snažíme nemít na záhonu „čeleďovou“ monokulturu. Špenátům lze trhat listy průběžně, teprve plně dospělé rostliny sklízíme celé, ještě než vykvetou. Listy lze dobře zamrazovat na zimu, kdy ho ještě více oceníme. Zajímavá podívaná, která už se ale nejí, je řádek vykvetlého špenátu. Moc hezké. 

Zimu výborně zvládající rostlina. Sklízíme když zrovna nemrzne

Novozélandský špenát zvaný čtyřboč je bujná jednoletá rozrůstavá rostlina, která tvoří dlouhé plazivé výhony a mohutné trsy. Hlavně ve skleníku dělá divy, ale i na záhonech. Má rád teplo a vlhko, od března v teple lze předpěstovat sazenice a po posledních mrazech vysadit ven.

Zpočátku roste pomalu, až v druhé půlce sezony se pořádně rozjíždí. Syrový je na nás moc intenzivní, ale v tepelných úpravách má stejné využití jako běžný špenát. Hlavní sklizeň začne od léta, kdy běžný špenát ze záhonů už zmizel, tak se krásně vystřídají. Čtyřboč můžeme strategicky umístit (stejně jako lichořeřišnici) tam, kde rané jarní plodiny uvolní během léta místo a kde chceme, aby něco jejich místo vyplnilo. Záhony a střídání plodin - kam se na ně hrabou počítačové strategické hry. 

Zelenina z ekozahrady V knize Zelenina z ekozahrady se dozvíte se, jak vybudovat harmonický plodící ekosystém (od dvou záhonů až po velké záhonoviště), jak do něj kromě celoročně dostupné a zdravé zeleniny začleňovat také bylinky, okrasné trvalky, vodní záhony, letní kuchyni, ochranné zídky nebo venkovní koupací vanu. Objevíte zároveň hojnost možností, jak svou úrodu chutně a snadno zpracovávat v kuchyni.