10. července 2018 11:26 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

‚Proč se k tomu vyjadřuje plastický chirurg?‘ Lékaři se přou o pitný režim

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 29Diskuse
(ilustrační snímek) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy (ilustrační snímek) | foto: Shutterstock

Praha Lidé jsou na vodě závislí a pití dvou litrů denně může vést k otoku mozku i ke smrti. DVTV to minulý týden řekl plastický chirurg Jan Měšťák. Nejnebezpečnější podle něj je přehnané pití při náročném sportu. Podle fyziologa Miloslava Fraňka jsou jeho vyjádření přehnaná. Závislost na vodě podle něj sice existuje, pitný režim je ale důležitý obzvláště právě při fyzické námaze a v teplém počasí, uvedl pro server Lidovky.cz.

Fyziolog Miloslav Franěk z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy vyvrací výroky zkušeného plastického chirurga Jana Měšťáka. Ten v rozhovoru pro DVTV řekl, že v závislosti na počasí a výdeji energie vypije jen mezi půl litrem a litrem vody denně, což doporučuje všem lidem bez onemocnění ledvin nebo zánětů močového měchýře.

Fraňka překvapilo, že Měšťák o tématu vůbec mluví z role lékaře, když nespadá do jeho odbornosti. „Proč se k pitnému režimu vůbec vyjadřuje plastický chirurg?“ podivil se Franěk.

Měšťák v rozhovoru upozornil, že „dodržování pitného režimu“ může způsobit otok mozku, v jehož důsledku člověk zemře. „To sice možné je, ale aby se to stalo, muselo by se jednat o obrovské množství vody. Řádově mnoho litrů,“ vyvrací Franěk tezi o tom, že by běžný pitný režim mohl vést ke smrti.

Při sportu pijte, radí fyziolog

„Vrcholově jsem sportoval a nikdy jsme při náročných trénincích nepili. Člověk může mít hyponatremii, čili například když při maratonu vypije během jedné hodiny jeden litr, může zemřít,“ řekl Měšťák v DVTV.

Franěk jeho slova upřesňuje. „Když se člověk potí, ztrácí kromě vody také ionty v krvi, hlavně sodík a chlór. Pokud budete ztráty doplňovat jen vodou, chybět vám mohou. To je hyponatremie,“ vysvětluje fyziolog s tím, že sportovci vždy mívají k dispozici hypertonické roztoky, kterými doplňují jak sodík, tak vodu.

„Pokud by si člověk musel vybrat, jestli v takové situaci pít jen vodu, nebo nepít vůbec, nepít vůbec je rozhodně nebezpečnější. Zejména, když je teplo,“ upozorňuje Franěk. Nedostatek tekutin při zvýšené fyzické zátěži může například snížit krevní tlak, což jedince ohrozí více než hyponatremie.

Každý extrém je špatně

I v tomto případě fyziolog Franěk vyčítá Měšťákovi, že bez dostatečné kompetence hrozí velmi nepravděpodobnými případy. „Opět je to případ, který je strašně extrémní. Nedovedu si představit, že by kdokoliv zdravý měl při běžné nebo i zvýšené fyzické zátěži takovou ztrátu iontů, že by to vedlo ke smrti,“ řekl Franěk.

Za ošemetné považuje používat čísla, kdy již může voda organismu vadit. Zásadní vliv na to totiž podle odborníka má počasí nebo zdravotní stav. S každým člověkem je proto potřeba zacházet individuálně.

Závislost? Je možná, shodují se lékaři

Franěk naopak připouští, že i na trvalém popíjení vody může vzniknout závislost. Plastický chirurg Měšťák je o závislosti lidstva na pití přesvědčen. „Když vidím každého, jak pořád popíjí, proč to dělají? Dřív to nikdy nebylo. Měl jsem klientky, které říkaly, že v noci musí pít, jinak se udusí. Slýchám lidi říkat, že když se hodinu nenapijí, tak omdlí,“ ilustroval Měšťák v rozhovoru závislost lidí na pití bez skutečné žízně.

„Hodně pít je v poslední době móda. Dovedu si představit, že někdo může být závislý, a proto taky nervózní, když u sebe tu lahvičku s vodou nemá a nemůže žízeň okamžitě zahnat,“ souhlasí Franěk. „Tento typ závislosti již dnes rozhodně existuje a možná že je rozšířenější, než si myslíme,“ dodává lékař.

  • 29Diskuse




Najdete na Lidovky.cz