Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Proč zemřel Gagarin?

Magazín

  8:26
MOSKVA/PRAHA - Kreml odmítl obnovit vyšetřování tragické nehody, při které zemřel „kosmonaut číslo 1“ Jurij Gagarin. Zamítnutí prezidenta Vladimira Putina následovalo poté, co jej třicítka leteckých odborníků informovala, že se jim pravděpodobně konečně podařilo odhalit příčinu záhadného pádu letadla MiG-15, při němž 27. března 1968 Gagarin zahynul spolu se svým instruktorem.

Jurij Alexejevič Gagarin foto:  Šimon, Lidové noviny

Tým pod vedením leteckého inženýra Igora Kuzněcova sepsal petici, v níž žádá o povolení nového vyšetření této tragické nehody.

Strohé odmítnutí z Kremlu přišlo právě před včerejším, 46. výročím Gagarinova letu do vesmíru.

Když Gagarin 12. dubna 1961 uskutečnil jeden oblet Země, stal se z neznámého vojenského letce nejznámějším člověkem planety. O sedm let později přišel o život při běžném cvičném letu, když se jeho MiG-15UTI (vyrobený v Aeru Vodochody) v plné rychlosti zabořil do zmrzlé země nedaleko Moskvy. Následovalo rozsáhlé vyšetřování příčin nehody, které ale nepřineslo jednoznačný závěr. Zůstala jen spousta otázek bez odpovědí. Otevřel se tak prostor pro různé spekulace a konspirační teorie.

Jedna z nejvíce přitažených za vlasy tvrdí, že piloti byli pod vlivem alkoholu a ztratili kontrolu nad strojem, jiná, že byl Gagarin unesen mimozemšťany, a další, že nehodu přežil a zemřel až v 90. letech v psychiatrické léčebně. Objevily se také dohady, že za tehdejší nehodou stál dokonce sám Leonid Brežněv, který žárlil kvůli Gagarinově popularitě a zároveň se měl bát, že se dostanou na veřejnost informace o údajném Gagarinově alkoholismu a záletech.

Závada na ventilaci
Igor Kuzněcov, který se už v roce 1968 účastnil vyšetřování nehody, dnes nabízí prozaičtější vysvětlení. V rozhovoru pro britský deník The Independent řekl, že s kolegy záhadu vyřešil za použití moderních technologií. Podle něj Gagarin s instruktorem Vladimirem Serjoginem zahynuli při letecké havárii zaviněné technickou závadou.

Podle Kuzněcova kokpit hermeticky netěsnil kvůli uvolněnému ventilačnímu panelu. To piloty donutilo začít náhle klesat. Kuzněcov trvá na tom, že závada nebyla způsobena lidskou chybou, ale rozhodně prý byla příčinou pádu stíhačky. Předtím, než narazila do země, piloti při klesání překročili rychlost 145 metrů za sekundu, která tehdy byla považována ještě za bezpečnou (dnes už tomu tak není), a letoun se dostal do téměř střemhlavého letu, či spíše pádu.

Kuzněcov žádal prezidenta Vladimira Putina o schválení nového vyšetřování, založeného na těchto zjištěních. Z Kremlu ale dostal vyjádření, že jejich teorie je nevěrohodná a neexistuje důvod zpochybňovat výsledek předešlého vyšetřování. „O jakém výsledku je ale řeč? Nic se tehdy nezjistilo a dodnes existují jen spekulace,“ říká Kuzněcov. „Bohužel jsou tu stále lidé, kteří nechtějí znát pravdu, lidé, kteří tvrdí už 40 let tytéž věci a nedokážou připustit, že se mýlili.“

Autoři: