Podle jednoho výzkumu dávají ženy přednost bílému vínu, píše italský deník La Repubblica. Vyplývá to z mezinárodní studie, kterou koordinovali Alberto Bertelli z Milánské univerzity a Roberto Barale z univerzity v Pise. Na výzkumu se podílely čtyři univerzity a výzkumná centra nejen v Itálii, ale i v Německu a v České republice. Výsledky publikoval časopis Scientific Reports.
Citlivost vůči hořké chuti. Když ochutnáváme potraviny, jako je zelenina nebo čokoláda, a srovnáváme naše pocity s pocity jiných lidí, zjišťujeme, že se naše citlivost vůči hořké chuti liší. Tuto skutečnost prokázaly již dřívější studie.
Chuťové geny
„Geny pro hořkou a stahující chuť byly již identifikovány a víme, že je máme všichni,“ vysvětluje Alberto Bertelli. Co se však děje, když ochutnáváme červené víno? Tým vědců proto sledoval 300 Italů a 300 Čechů, kteří měli ochutnat červené, velmi tělnaté víno. Pokusné osoby pak popsaly subjektivní pocity při ochutnávce. Vědci následně obě skupiny podrobili genotypizaci pro geny hořké chuti. „Jinak řečeno, při naší studii jsme se snažili pochopit různé způsoby projevu těchto genů neboli způsob, jak se tyto geny projevují,“ upřesňuje Bertelli. „Z analýz vyplynulo, že u žen je náchylnost cítit hořkou a stahující chuť více rozvinuta, jinými slovy, jsou citlivější vůči stahující chuti. To vysvětluje, proč většina z nich dává přednost bílému vínu,“ konstatuje vědec.
Když vědci obě skupiny srovnávali, ukázalo se, že Italové jsou více citliví na hořkou chuť, nezávisle na tom, jaké mají geny. A to znamená, že i kultura hraje zásadní roli při určování osobní chuti.
Na Ukrajině u frontové linie s Ruskem zraje šumivé víno |
„Jestliže jsme my Italové méně citliví vůči hořké chuti, měli bychom pít mnohem více červeného vína než populace ze severu Evropy. Víme však, že to je právě naopak,“ konstatuje Bertelli. „To možná svědčí o vlivu různé kultury a různého životního stylu. Naše hypotéza je tedy taková, že geny nejsou všechno a chuť může ovlivňovat i kultura,“ dodává.
Tato studie je prvním krokem na cestě výzkumu toho, zda kulturní faktory mohou reálně ovlivňovat genetiku a v tomto případě i chuť hořkého.
„Musíme zdůraznit, že takové výzkumy je třeba ještě prohloubit a nezapomínat přitom, že umírněná konzumace vína je typickou charakteristikou středomořských zemí a zvláště Itálie,“ uzavírá Bertelli.
