Fosilní ostatky z naleziště ve španělské Atapuerce odhalily, že pravěcí lidé, kteří zde žili, pojídali lidské maso. Jak napsala agentura AFP, nejvíc jim prý chutnaly malé děti a dospívající mladí. „Víme, že praktikovali kanibalismus,“ říká José María Bermudez de Castro, vedoucí archeolog celého projektu.
Zkoumáním ostatků archeologové rovněž zjistili, že tento pravěký typ člověka, který byl pojmenován Homo antecessor, praktikoval kanibalismus, aby se nasytil. To popírá původní teorie, že by tak dělali kvůli nějakým rituálům. Jejich potravou se stávali nepřátelé, které zabili v boji. Z nich si vybírali především děti a adolescenty.
„Toto je první případ dobře zdokumentovaného kanibalismu v dějinách lidstva, což ale neznamená, že je nejstarší,“ řekl Bermudez de Castro. Dodal také, že pozůstatky obětí byly různě promíchané s kostmi zvířat. Vedle kostí lidí se objevily kosterní pozůstatky hlavně koní a jelenů. Na všech byly stopy po kamenných nožích a po odřezávání masa.
„To vše nás přivádí na gastronomický typ kanibalismu, ne na rituální,“ tvrdí vědec. Myšlence nahrává také fakt, že tato oblast, kde se před několika stovkami tisíc let první evropský pračlověk usídlil, byla bohatá na „dary“ z říše rostlin i zvířat. Tehdejší obyvatelé tak zde měli jak dostatek vody, tak i jídla.
Aby maso nepřišlo nazmar
Jak připomíná de Castro, mohli lovit divoké medvědy, koně či jeleny a to znamená, „že nepraktikovali kanibalismus z nedostatku jídla“. Když se tedy stalo, že zabili své nepřátele, neváhali a „využili“ také jejich maso.
Na tomto „místě hojnosti“, které se rozkládá na třinácti kilometrech čtverečních, se zastavili první příchozí při své dlouhé migraci z Afriky přes Blízký východ, Itálii i Francii. Jeskyně je vábily svou polohou v severní části Iberského poloostrova, kde je mírné klima a je také atraktivním místem, kde se stékají dvě řeky.
Pozůstatky pravděpodobně nejstaršího Evropana zde archeologové nalezli v roce 1994. Homo antecessor žil zhruba před 800 tisíci lety, tedy ještě dříve než Homo neanderthalensis a Homo sapiens. Po fyzické stránce nebyl o mnoho menší než my a měl velmi charakteristické rysy, archaické i moderní.
Oblast Atapuerca je jednou z nejvýznamnějších vůbec. V roce 2000 byla dokonce zapsána mezi památky světového dědictví UNESCO. Celkem se zde nachází 450 jednotlivých nalezišť, která zatím vydala okolo sedmi tisíc lidských fosilií. První vykopávky se uskutečnily v roce 1978. V roce 1992 tady objevili nejkompletnější lebku starší než 300 tisíc let a v roce 2007 zde byl nalezen nejstarší lidský ostatek objevený v Evropě - čelist stará 1,2 milionu let.
