Diskuze
Snímek černé díry potvrzuje Einsteinovu teorii relativity, ukazuje silné zakřivení světla, říká astronom
Děkujeme za pochopení.
Tak nevim. Theorie relativity se porad potvrzuje a ja jsem mel sagnacuv interferometr a ten tvrdil uplne neco jineho. Sagnacuv interferometr se pouziva jako gyroskop. Tak tedy u Einstena je to theorie relativity ktera se porad potvrzuje, U Sagnaca to ma byt "sagnacuv efekt". Da se s nim merit otaceni Zeme. Ten se dokazovat nemusi. Sagnacuv interferometr si muze kazdy koupit. Theorie je k nemu v internetu.
ukazuje Vám něco jiného,protože světlo se chová jak jako vlna tak jako částice.Světlo si de facto může vybrat jak se bude chovat ( dualismus).Každé měření je zásah do systému a světlo si to nikdy nenechalo líbit.Slušně chovající se světlo se chová jako vlna (součast el.mag.spectra) a dá se běžně měřit přístroji jako refraktometr a polarimetr a kolorimetr.Hlavně kapalin nebo látek převedených do roztoku.Běžně se používá v potravinářství.Za mlada jsem se s nima dost vyblbnul.
J. Ticháček
Nějak nedokážu uvěřit tomu, že na ty otázky odpovídal astronom. Řekl bych, že si novinářka jeho odpovědi zkrátila a upravila k obrazu svému. Nevzdělanému.
Astronomové na to přišli přes strukturu hvězd, kdy hvězdy jsou v jakési rovnováze mezi atomovými procesy v centru a gravitací.
To je hodně nešikovné vysvětlení pro laiky. V nitru hvězdy probíhá jaderná fůze nejprve lehkých jader a později těžších. Obrovská energie uvolňující se z této fůze uniká z hvězdy v podobě záření. Tak jak se nitro hvězdy plní vyhořelým "palivem" z těžších prvků, zvyšuje se gravitační síla jádra. Ta dále stlačuje jádra a tak se může zapálit fůze těžších prvků. A pak záleží na velikosti hvězdy. co bude dál. Ty největší nakonec svou gravitací překonají energii záření a nepustí ho ven a hvězda se zhroutí do černé díry. Nebo exploduje jako supernova a vyvrhne do vesmíru těžší prvky z nichž jsme stavěni. Nebo se z ní stane bílý či hnědý trpaslík. Sám jsem spíše laik, tak to třeba někdo upřesní.
Jako laik poupravím tvrzení o slučování těžších jader. K tomu dochází po vyhoření lehčích jader, kdy následkem poklesu tlaku záření dojde ke gravitačnímu hroucení hvězdy, tedy i zvýšení tlaku a teploty, které zažehne slučování těžších prvků. Jako konečná je u termojaderné reakce výroba železa, protože výroba těžších prvků energii naopak spotřebovává, ty pak vznikají při explozi hvězdy.
Pokud jde o článek, pobavilo mě udání (číselně správné) hmotnosti slunce v gramech, což mi u hvězdy přijde jako nepraktická jednotka :-).
