Psaní povídek je moje relaxace, říká špičkový kardiolog Veselka

LN Kardiologie je jedním z nejrychleji se rozvíjejících medicínských oborů. Co vás v ní v tomto roce zaujalo?
Opravdu dobrou zprávou je probíhající vývoj nových léků, které budou schopné potlačovat aterosklerózu a její komplikace pomocí svého protizánětlivého účinku. Takové léky by měly potenciál změnit celou medicínu.

LN Ale rostoucí náklady spojené s novými léky či novými technologiemi jsou něco, co pacienti běžně nevnímají.
Bohužel řada z nich věří pohádce, že všichni mohou dostat všechno. Žádný zdravotnický systém, ani v těch velmi bohatých zemích světa, není schopen všem pacientům uhradit tu nejlepší možnou léčbu. Při srovnání s postkomunistickými zeměmi je naše zdravotnictví pravděpodobně nejlepší, ale měli bychom se dívat i do zemí, kterým se daří lépe než nám. Například ve srovnání s Německem v přepočtu na počet obyvatel implantujeme srdeční chlopně katetrizačním způsobem čtyřikrát méně. Tedy u nás se pouze jeden ze čtyř nemocných, kterým by tento zákrok mohl prodloužit a zkvalitnit život, ošetření dočká. Na druhé straně je dobrou zprávou, že počet těchto výkonů roste i u nás.

LN Co přesně taková operace znamená pro pacienta?
Zúžení aortální chlopně je nejčastější srdeční vadou, která vzniká u starších lidí, a těch stále přibývá. Pacienti jsou dušní, cítí bolest na hrudi, mohou se u nich objevovat ztráty vědomí. Jejich doba přežití se pak počítá na měsíce až roky a je tedy podobná jako u onkologických pacientů s nádorem v dutině břišní. My jsme však schopni implantovat novou chlopeň katetrizačním způsobem, a tak zásadně změnit jeho vyhlídky. Třeba dnes ráno jsme ošetřili pacienta za plného vědomí, kdy jsmemu skrze třícentimetrový řez v třísle dopravili do srdce novou chlopeň. Navíc všechny studie hodnotící výsledky tohoto výkonu jednoznačně ukázaly, že jde o způsob, jak pacientům nejen prodloužit, ale i zkvalitnit život.

LN Kolik těchto operací se u nás ročně dělá?
V naší desetimilionové zemi je ročně ošetřeno přibližně pět set pacientů. V Rusku, kde žije 144 milionů lidí, se loni provedlo také asi pět set těchto výkonů. Na druhé straně v každém z velkých západoevropských center, například v rakouské Vídni či německém Lipsku, je také ročně provedeno zhruba pět set těchto zákroků.

LN Co by podle vás mohlo být dobrou zprávou pro české kardiologické pacienty?
Myslím, že je to velmi dobrá dostupnost běžné kardiologické péče. Nezáleží na tom, zda žijete na vesnici, nebo ve městě, standardního vyšetření i ošetření se vám dostane v podstatě všude. To je z obecného hlediska asi největší předností českého zdravotnictví.

LN Jak se vlastně učíte pracovat s novými technologiemi?
Existuje systém takzvaného proctoringu. To znamená, že firma vyrábějící například nové materiály, jež používáme při operacích, dodá také specialistu, který přijede na konkrétní pracoviště a provede několik prvních výkonů s „domácím týmem“. Díky tomu se předávají zkušenosti přímo v nemocnici, kde se takto budou operovat další pacienti. K nám tak přijeli proktoři z Belgie, Německa, Dánska nebo Itálie a naopak já jsem tímto způsobem učil kolegy v Německu, na Slovensku nebo Rusku.

LN Jaké vlastnosti by měl mít dobrý kardiolog?
Kardiologie je velmi široký obor zahrnující celou řadu disciplín, ale zjednodušeně řečeno se dá rozdělit na neinvazivní a invazivní. Neinvazivní kardiolog potřebuje smysl pro detail, velkou vstřícnost k pacientům a schopnost dobré komunikace. Invazivní kardiolog, který pracuje na sále, potřebuje mít strategické myšlení a zároveň musí být schopen velmi rychle reagovat na změnu situace. Také musí být velmi trpělivý a nikdy nesmí ztratit nervy. Bez chladnokrevnosti to prostě někdy nejde.

LN Které z těchto vlastností máte vy sám?
Jsem spíše invazivně laděný kardiolog, a tak mi většinou nečiní potíže rychle se rozhodovat. Jsem schopen dobře se soustředit, aktivovat v lidech jejich potenciál, a pokud je třeba, tak i dotahovat věci do zdárného cíle.

LN Co vám osobně udělalo jako kardiologovi v tomto roce radost?
Podařilo se, že jeden z mých článků byl publikován v odborném lékařském časopise Lancet, který má impakt faktor asi padesát. Zasvěcení tedy vědí, že jde o jeden z nejrenomovanějších časopisů v medicíně. Také nám vyšlo několik studií v nejvýznamnějších kardiologických časopisech. Na všech těchto projektech jsem pracovalvmezinárodním kolektivu, a i když jsem byl prvním nebo seniorním autorem všech těch článků, především mým zahraničním kolegům patří velký dík za to, kam se nám to letos podařilo dotáhnout. A už dnes víme, že příští rok by to nemělo být o moc horší.

LN Nepíšete ale jen odborné texty. Věnujete se také beletrii, což není pro kardiologa právě obvyklé. Letos jste publikoval povídkovou knížku s názvem Překroč ten stín.
Pro mě je to hlavně nový způsob relaxace. Čím jsem starší, tím je obnova fyzických i psychických sil náročnější. Už roky běhám, ale s intervenční kardiologií je spojen značný stres a s funkcí přednosty kliniky i mnohé frustrace, a tak jsem potřeboval ještě něco dalšího. Kvůli tomu jsem se dostal k psaní.

LN Takže u psaní povídek odpočíváte nebo se spíš snažíte předat světu jakési poselství?
Popravdě, zatím píšu mnohem víc kvůli sobě než kvůli čtenářům. Na druhou stranu to, že můj text je vůbec někdo další ochoten číst, je neočekávaný a příjemný bonus.

O autorovi| LUDMILA HAMPLOVÁ, Autorka je spolupracovnicí redakce

Foto autor| FOTO MAFRA – DAN MATERNA