Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Ptáci mají „kulturu“ v genech

Věda

  9:54
PRAHA - Obrácenou tichou poštu provozují ptáci držení v zajetí. Zpěv „samouků“ se silně liší od druhového standardu. Za několik generací se však také izolovaní ptáci dopracují k melodiím, s nimiž by uspěli i na svobodě.

Ptáci mají "kulturu" v genech foto: šimon/LN

Ptáci se obvykle učí zpěvu tak, že napodobují melodie vydávané dospělými samci. To platí i pro zebřičky pestré (Taeniopygia guttata). Když jsou tito ptáci drženi v zajetí a vychováváni odloučeně od jedinců svého druhu, zpívat sice začnou, ale jimi vyluzované melodie a rytmus se od „druhového standardu“ podstatně odlišují. Vědci z dvou amerických univerzit však zjistili, že zebřičky nezůstanou u arytmických a chraplavých písní navždy.


Poslechněte si ukázku proměny zpěvu


Ke sledování “písňové evoluce“ vědci z Cold Spring Harbor Laboratory a City College New York navrhli jednoduchá pravidla experimentu. Prvního jedince nechali vyrůstat v naprosté izolaci. Žil ve zvukotěsné voliéře a ze svého druhu poznal jen kolonii samic. Ty však nezpívají. Stejná pravidla platila i pro další generace jen s tím rozdílem, že potomci se mohli učit od svého otce.

Experimentátoři zpěv ptáků nahrávali. Analýza zvukových souborů potvrdila, že mladí ptáci vždy napodobují svého učitele. Nejde však o dokonalou kopii. Ptáci melodii i rytmus opakovaně obměňují. Tyto improvizace nejsou náhodné, uvádí studie publikované v on-line edici časopisu Nature. Změny ve svém souhrnu píseň přibližovaly zpěvu vyluzovanému zebřičkami, které celý život prožily na svobodě. Hlas čtvrté a páté generace potomků prvního zpěváka-samouka se od normálu příliš nelišil.

„Pozoruhodné je, že ačkoli jsme začali s izolovaným jedincem, který nikdy neslyšel zpěv divokých ptáků, došli jsme po několika generacích ke stejnému výsledku,“ sumarizuje výsledky studie Partha Mitra. „Dá se tedy říct, že výsledný zpěv je již v genomu ptáků. Jen je potřeba několik generací k tomu, aby získal správný tvar.“

Vlastní řeč si vyvinuly i děti
Do jisté míry podobný jev byl zaznamenán mezi neslyšícími dětmi v Nikaragui. V této zemi pro sluchově postižené žádné speciální zařízení neexistovalo. První škola, kde se setkalo více hluchých dětí, byla otevřena teprve v roce 1981, ovšem chybělo zde odborné vedení. Už ve svém domově si každé dítě vytvořilo zárodky znakového jazyka. Komunikace s hluchými vrstevníky nejprve připomínala pantomimu za použití základních gest, jaké by použil i slyšící. Po příchodu dalších neslyšících dětí se řeč spontánně komplikovala, až se vyvinul svébytný znakový jazyk.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!