Hroby jsou z období panovníků 4. dynastie, tedy z doby, kdy pyramidy, na něž se do Gízy jezdí dívat celý svět, vznikaly.
"Hroby byly postaveny vedle královské pyramidy, což znamená, že ti pohřbení v žádném případě nebyli otroci, protože ti by si nesměli hroby stavět v takové blízkosti krále," řekl Havás.
V největším z nalezených hrobů byl pohřben muž jménem Idu. Jeho obdélníková hrobka je z hliněných, zvenčí omítnutých cihel. Kolem ní byly další a menší hroby i pohřební šachty, v nichž se našli lidské kostry a hliněné nádoby.
Maso pro tisíce dělníků
Archeologové kromě jiného zjistili, že hlavním jídlem dělníků byli buvoli a ovce, které posílali na staveniště zemědělci z jihu a severu Egypta. Denně se prý spotřebovalo 21 buvolů a 23 ovcí a jejich dodavatelé byli osvobozeni od placení daní.
Havás odhaduje, že se na budování největší z hrobek egyptských faraonů podílelo na 10 000 lidí.
První hroby dělníků byly objeveny v 90. letech. Zjistilo se z nich například, že dělníci měli poměrně dobrou lékařskou péči, což také vyvracelo dosavadní přesvědčení, že pyramidy stavěli otroci. Měli také povoleno stavět si vlastní hroby v podobě malých pyramid z hliněných cihel.
