Alkohol provází lidstvo od jeho počátků. Již společnosti lovců a sběračů se občas dostaly ke zdrojům alkoholu, třeba k přezrálému kvasícímu ovoci.
„Systematicky začal být alkohol připravován se vznikem prvních agrárních společností. Obilí a pěstování vinných hroznů totiž umožnily výrobu vína a piva. Ty se pak velmi rychle staly součástí potravy,“ říká docent Karel Černý, přednosta Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Zpočátku se zdálo, že přinášejí hlavně výhody.
Doba nízkoalkoholická, ředěná
V antice se alkohol stal nástrojem sociální komunikace. Lidé se začali scházet nad džbánkem piva či vína, alkoholické nápoje poté získaly symbolickou roli, známou třeba z křesťanství – zázrak proměny vody ve víno v Káni Galilejské či víno jako krev Kristova. Další změna podle docenta Černého nastává zejména ve středověku s příchodem techniky destilace. Vznikají první druhy destilátů, vČechách je spolehlivě doložené pálené víno, tedy brandy, na konci 16. století. Už tehdy tedy mohly vznikat první závislosti na alkoholu.
„Bibli“ Anonymních alkoholiků v USA vydražili v přepočtu za 51 milionů korun |
„Na středověkých stolech bývalo vedle vína i pivo, medovina a patrně i zkvašené ovocné mošty. To ale neznamená, že konzumenti byli alkoholiky. Všechny nápoje totiž měly poměrně nízký obsah alkoholu, víno se například ředilo. Lidé se také dožívali kratšího věku, a u mnoha z nich se tedy alkoholismus v moderním slova smyslu ani nemohl rozvinout,“ upozorňuje Karel Černý. Lidé se také více hýbali a mnozí neměli často základní potraviny, natož alkohol. Pili více či méně čistou vodu.
Alkohol ještě nebyl považován za démona a v různé formě jej pily i děti. „Třeba jezuité dávali chlapcům, zpívajícím na kúru ranní mši, teplé pivos máslem na posilnění,“ pokračuje docent Černý.
Víno suché, tedy „zdravé“
Alkoholické nápoje byly dokonce dlouhou dobu vnímány jako obecně velmi zdravé. Věřilo se, že posilují organismus, podporují „vnitřní teplo“, napomáhají trávení a podporují činnost mozku.
„V raném novověku se toto přesvědčení začalo pomalu měnit. Objevila se konkurence v podobě kávy a čaje, které se ukázaly být vhodné třeba při obchodních jednáních. Začaly se také šířit destiláty, které měly dramatický dopad na zdraví uživatelů. Už bylo jasné, že destilovaný alkohol vedl při nadměrném užívání k poškození zdraví a porušování společenských norem – opilství. Na přelomu 18. a 19. století pak věda objevila čistý etanol. Zjistilo se, že tu nejsou různé nápoje s opojným účinkem, ale jedna konkrétní chemická látka – alkohol. Lékaři i laická veřejnost se začali ptát po jejím zdravotnímúčinku, a tak postupně rostla obava z jeho toxicity,“ líčí Karel Černý.
Alkohol lékaři tradičně doporučovali některým pacientům. „Například současný obrat,suché víno‘ je dědictvím z doby, kdy se věřilo, že dobré prokvašené víno s minimem zbytkového cukru má schopnost,vysušovat‘ škodlivé šťávy lidského těla, a tak udržovat konzumenta při dobrém zdraví,“ popisuje docent Černý.
Místo léku problém
Různé destiláty smíchané s kořením a bylinami se staly oblíbeným prostředkem předepisovaným pro úpravu trávení. Unás je dobře známá například becherovka, jakamarus či německý digestiv Underberg. Alkohol se dále začal v novější době využívat jako dezinfekční prostředek či rozpouštědlo.
V 19. století se ale rozvíjí téma závislosti na alkoholu a boji proti alkoholismu a jeho průvodním sociálním a ekonomickým jevům. Alkohol ztratil pozici léku a začal být chápán jako problém.
Alkohol a léky jsou odpad. Jak pomoci orgánům zbavit se toxinů? |
„Alkohol v malých dávkách neškodí v jakémkoli množství,“ říkal Horác z filmu Limonádový Joe. S tím by ale psycholog Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví nesouhlasil. Dlouhodobá konzumace alkoholu má totiž na lidskou psychiku komplexní a špatný vliv.
„Nejvíce jsou ovlivněny poznávací (kognitivní) funkce – zhoršuje se schopnost abstraktního myšlení, učení, usuzování nebo schopnost organizování. U těžkých alkoholiků byl zaznamenán úbytek mozkové hmoty a nižší hustota nervových buněk v mozku. A kromě kognitivních funkcí ovlivňuje alkohol i emoční sféru a sociální chování,“ varuje doktor Csémy. Vmalém množství alkohol způsobuje euforii, kterou pak střídá deprese. Příjem alkoholu ale také vede k přecenění vlastních schopností a mnohdy k agresivnímu chování i kriminalitě. Dlouhodobé nadužívání alkoholu může vést k závislosti, k rozvratu rodiny a sociálních vazeb.
Samoregulace popíjení
Pivo, víno nebo destilát vyzkouší dříve či později každý na prahu dospělosti, někdy ještě dřív. V té chvíli by už ale měl být alespoň trochu připraven. Na tuto přípravu na setkání se skleničkou alkoholu má velký vliv například rodina.
„Vliv rodiny a vzorů je pro mladé lidi zásadní. Je pochopitelné, že normy a hodnoty se přenášejí přes generace a pokud jde o alkohol a jeho toleranci, je v naší kultuře velmi silně zakotven. Neznamená to však, že sociální normy jsou neměnné. S tím, jak obecně roste informovanost lidí o účincích a rizicích alkoholu, se tyto postoje a normy pomalu mění. Roste i vzdělanostní úroveň společnosti a vyspělá společnost sama přijímá určité regulace,“ říká doktor Csémy.
To podle něj neznamená vznik abstinující společnosti, ale nastavení podmínek, za nichž by byla konzumace alkoholu pro jedince i společnost menším rizikem. Příkladem může být nulová tolerance k alkoholu za volantem. V posledních letech proto umírá na silnicích méně lidí než dříve, navzdory nárůstu automobilové dopravy.
Mladé to nebaví
Podle posledních studií dorůstající dospělí v současnosti tolik nezkoušejí alkohol ani kouření. Dávají přednost „pařbě“, tedy hraní počítačových her.
„V posledních šetřeních jsme zjistili výrazný pokles spotřeby alkoholu, ale i kouření tabáku a užívání marihuany u dospívajících. Zdá se, že se preference mladých lidí mění. Hraje v tom roli příklon k moderním technologiím. Zatím je předčasné mluvit o záměně jedné závislosti za jinou. Pokles kuřáctví a pití alkoholu u dospívajících je ale jistě pozitivní, protože čeští adolescenti v minulosti tyto žebříčky vedli. Snad půjde o změnu trvalejší,“ doufá doktor Csémy.
