LN Jaké jsou v současnosti hlavní trendy v asistované reprodukci?
Jednoznačně je to omezování počtu vícečetných těhotenství, která znamenají vyšší riziko předčasných porodů, a tedy narození dětí, které si do života ponesou s tím spojené možné potíže. Také je zde snaha o co největší přizpůsobení terapie konkrétní ženě s cílem nejvyššího možného omezení rizik pro matku i dítě. Již několik let je trendem také genetické testování embryí, například pomocí metody NGS (next generation sequencing), kdy je možné ze vzorku DNA získat velké množství údajů, které odhalují informace o nesených genetických vadách a abnormalitách. K dispozici je také karyomapping jako součást preimplantační diagnostiky neboli analýza vzácných mutací, která zvyšuje šance na porození zdravého dítěte. Je tak možné ještě před vložením embryí do dělohy matky odhalit celou řadu budoucích zdravotních problémů.
Moderní medicína dává šanci na mateřství všem. Je nadějí pro ženy bez dělohy |
LN S čím už se mohou setkat pacienti v Česku?
Vedle již zmíněných metod existují také nové metody analýzy spermií. Nebo třeba možnost online monitoringu embryí, při níž mohou budoucí rodiče dostat internetový přístup do inkubátoru, kde se embrya vyvíjejí a jsou natáčena kamerou. Rodiče tak mohou online pozorovat, co se s jejich embryi děje. To je pozitivní především pro psychiku páru.
LN Co se dá očekávat v budoucnu?
Doufáme, že se objeví metody, jak ovlivnit kvalitu a počet vajíček, a tím zlepšit úspěšnost cyklů asistované reprodukce u žen ve věku kolem čtyřiceti let. Tím, jak se zvyšuje věk, kdy lidé plánují rodinu, roste také věk našich pacientek. Ale zatím neumíme ovlivnit s věkem se zhoršující kvalitu a počet vajíček. Jedinou cestou pro tyto ženy je pak použití vajíček od dárkyně, ale ani to nezaručuje úspěch.
LN Běžně se ale v médiích objevují ženy, které se staly matkami díky asistované reprodukci i mnoho let po čtyřicátých narozeninách.
Bohužel tak vzniká klamný dojem, že moderní medicína je schopná zařídit dítě prakticky komukoliv. Věk, a to zejména věk ženy, stále hraje v léčbě neplodnosti zásadní roli, a to bez ohledu na obrovský pokrok, kterým reprodukční medicína prošla. Opakovaně jsem se setkala s názorem, že do čtyřiceti let není kam spěchat, že když to pak nepůjde přirozeně, tak že pak přece pomůže umělé oplodnění. Jenže tak to není. Stále se proto snažím apelovat na pacientky, aby graviditu neodkládaly, že už po pětatřicátém roce věku plodnost klesá a i s využitím asistované reprodukce jsou šance na otěhotnění ve věku nad čtyřicet let velmi nízké. Řada žen i mužů spoléhá na výbornou zdravotní kondici, na zdravý životní styl, aktivní přístup k životu nebo naopak lidé až slepě důvěřují moderním lékům a technologiím a předpokládají stoprocentní úspěšnost asistované reprodukce.
LN Existuje nějaká možnost, jak „obejít“ to, že plodnost ženy s věkem klesá?
Ano, zamražení vajíček je možností, jak přírodu aspoň trochu obelstít. Zatím bych se ale zdráhala říci, že se to stává trendem. Pokud to žena skutečně ví a je pevně rozhodnuta graviditu odložit až do doby po 35 letech věku, potom je vhodné ve věku kolem 25 let o zamražení a uchování vajíček do budoucna skutečně zauvažovat. Jenže málokterá mladá žena má v té době tak jasně vytyčené kariérní a osobní plány. Navíc se jedná o nákladný zákrok. Samotná metoda a potřebné stimulační injekce stojí kolem padesáti tisíc korun.
LN Jaká je v současnosti úspěšnost metod asistované reprodukce?
Dnešní úspěšnost léčby neplodnosti se pohybuje kolem 50 až 60 procent na jeden pokus, v závislosti na věku pacientky. Kumulativní úspěšnost, tedy při zohlednění opakovaných pokusů s využitím zamražených embryí, je kolem 80 procent. Pro srovnání, před 25 lety se úspěšnost metod asistované reprodukce pohybovala celosvětově pouze kolem 30 procent a úspěšnost při mražení embryí byla ještě nižší. Dnes mrazíme embrya takzvanou vitrifikací, tedy metodou rychlého mražení, která dává embryím téměř stoprocentní šanci na přežití a těhotenské výsledky jsou srovnatelné s čerstvými embryi.
LN Jak se změnili sami pacienti oproti minulosti?
Pacienti jsou dnes mnohem lépe informováni o postupech využívaných při léčbě poruch plodnosti. Řada z nich konzultuje svou léčbu na více klinikách a srovnává kvalitu a úspěšnost různých pracovišť. Pacienti o terapii živě diskutují na různých chatových fórech, sdílí informace o léčbě s jinými virtuálními přáteli, nebojí se zeptat, nebojí se konfrontovat lékaře s názory jiných kolegů.
