Ačkoli z mnohých padělatelů uměleckých děl se staly celebrity, výstava Falza? Falza! nechce přispět k jejich slávě. Expozice proto zmiňuje jen notoricky známá jména, jakými jsou Nizozemec Han van Meegeren, který napálil nacistického pohlavára Hermanna Göringa, či Ital Icilio Federico Joni.
Výstava, probíhající do letošního 1. května, ukazuje, jak lze padělky odhalit a že mezi originálem a replikou, kopií a falzem vede často velmi tenká hranice. Ani dnes, s použitím dostupných vědeckých metod, nelze vždy stoprocentně říct: Toto je falzum!
Ve Foggově muzeu na Harvardově univerzitě připravili v roce 1962 zajímavý experiment: vedle originálních děl vystavili i padělky a pozvaní hosté měli určit, co je co. Všichni slovutní odborníci chybovali. Mohla by se stejná situace opakovat i dnes?
OLGA KOTKOVÁ: Připomíná mi to tak trochu pohádku o Zlatovlásce. Rozvěsíte dvanáct obrazů a jeden z nich bude falzum. Který? Záleží na tom, jak moc bude falzum profesionálně vyrobené. I na naší výstavě jsou falza, k nimž přijdete, a hned si pomyslíte, že je to špatně namalovaný obraz a zmocní se vás podezření. Jsou ovšem i falza rafinovaná, která pouhým okem nepoznáte. Viděla jsem jedno falzum v laboratoři v Belgii. Jeho autorem byl restaurátor Jef Van der Veken, který využíval staré obrazy jako podložku a maloval na jejich torzálně dochovanou malbu. Jeho falzum vypadalo tak věrohodně, že pouhým okem bych na to nikdy nepřišla. Ano, obdobná situace by se mohla opakovat i dnes.
ADAM POKORNÝ: Měl jsem v ruce celou řadu falz, zejména italského původu, která byla po vizuální stránce perfektní, druhotné znaky stáří, jako jsou krakeláž či patina, byly velmi dobře napodobené. Možná se člověku zdá něco podezřelého, ale vysvětlí si to tím, že může jít o druhořadé dílo. Teprve následný průzkum prokázal, že jde o falzum. Způsob malby a vrstvení barev neodpovídaly dobové praxi, na obraze byly použity například moderní pigmenty.
