Až budu koncem března jmenován prezidentem republiky do funkce předsedy, oslovím rektory klíčových univerzit a vysokých škol. Pozvu je na setkání, třeba u oběda. Tématem naší debaty by měla být domluva o společné strategii v souvislosti s reformou výzkumu a vývoje. Mám totiž pocit, že v diskusi, která na toto téma doposud probíhala, se jak rektoři, tak Akademie snažili prosadit jenom svoje partikulární stanoviska v neprospěch celku. A ve spěchu, který přípravu reformy doprovázel, jsme nenašli čas, abychom si společně s rektory sedli a pokusili se vyvinout tlak na Radu vlády pro vědu a výzkum.
* LN Jakou změnu v reformě chcete navrhnout?
Myslím si, že je velmi důležité vytvořit novou metodiku pro hodnocení výzkumu. Ta doposud používaná vznikla podle mého názoru rychle a byla vymyšlena skupinou lidí, jejíž složení nepovažuji za ideální. Pracoval jsem v první expertní skupině, v další už jsem se neocitl a vím, jakým způsobem bylo přiřazováno bodové hodnocení k jednotlivým výsledkům. Vždy jsem kritizoval, aby se za patenty dávalo velké množství bodů, protože napsat přihlášku českého patentu a prosadit ji na patentovém úřadu není pro rutinního chemika nebo inženýra žádný velký problém. Takže zatímco pro publikace v impaktovaném časopisu je bodování velmi sofistikovaně promyšleno, u technologií a patentů jsou bodové hodnoty nastřeleny poměrně přibližně. Proto co nejdříve po svém jmenování do funkce budu iniciovat ustavení expertů z Akademie a rovněž z vysokých škol, aby navrhli přece jenom reprezentativnější metodu převodu výsledků na body. Dosavadní systém hodnocení je podle mě nevhodně nastaven. Možná by mohl vést k tomu, že vědci budou psát více patentů, ale to není podle mého názoru hlavní poslání badatelů.
* LN Předpokládáte větší spolupráci s řediteli ústavů, jak o tom mluvila ve svém programovém prohlášení vaše protikandidátka profesorka Eva Syková?
Nemyslím si, že bych ve své současné funkci místopředsedy Akademie věd hlasu ředitelů ústavů nenaslouchal. Ale všechno se dá zlepšit, takže komunikaci s řediteli budu věnovat pozornost. Na pravidelná setkání jsou různé názory, ale budu se snažit, aby schůzky měly daleko věcnější náplň.
* LN Ve svém programu uvádíte, že vědci by neměli odpovídat za přenos výsledků do praxe. Kdo by tedy měl mít tuto odpovědnost?
Budu konkrétní. Ústav organické chemie a biochemie, kde profesor Antonín Holý objevil látky vhodné pro léčbu hepatitidy nebo zmírňování průběhu AIDS, narazil na problém, jak si ohlídat svoje patentová a licenční práva.
Vedení Akademie proto oslovilo zahraniční agenturu, aby provedla analýzu, jak tento problém optimálně řešit. Agentura nám příští týden předloží manuál použitelný pro všechny ústavy, ve kterém najdou ředitelé konkrétní rady, jak postupovat při přenosu výsledků do praxe. Jedno z předběžných doporučení zahraniční agentury je, že o transfer se má starat profesionální firma, která, jak se ukázalo podle analýzy, nemá být ani součástí ústavu, ani zcela mimo. Nejvhodnější tedy bude, aby měl ústav v této firmě pro přenos poznatků do praxe určitou spoluúčast.
|
Nový předseda Akademie věd ČR Profesor Ing. Jiří Drahoš, DrSc. se narodil v roce 1949 Český Těšín Od roku 1973 pracuje v Ústavu chemických procesů AV ČR, v období 1992 až 1995 a 2004 až 2005 byl zástupcem ředitele, v letech 1996 až 2003 zastával funkci ředitele ústavu. Od roku 2005 je místopředsedou AV ČR. Publikoval 65 původních prací v impaktovaných mezinárodních časopisech, je spoluautorem deseti zahraničních a devíti čs. patentů, přednesl řadu zvaných přednášek na mezinárodních konferencích. Byl opakovaně zvolen do prestižní funkce prezidenta Evropské federace chemického inženýrství (2006-2009), působí rovněž jako člen exekutivy World Chemical Engineering Council. Od roku 2002 předsedá pravidelnému Mezinárodnímu kongresu chemického a procesního inženýrství CHISA. |
