Za rozdílem bude stát pravděpodobně nehomogenita záhonu, zejména pokud jde o distribuci živin. Svou roli jistě sehrála i blízkost hrachu, tj. rostliny fixující vzdušný dusík pomocí hlízkovitých bakterií na kořenech. Část takto získaného dusíku mohla být rostlinami řepy blíže k hrachu využita pro růst biomasy (bulvy i listoví), což se mohlo projevit na velikosti/struktuře bulvy resp. sytosti listů.
Červená řepa, jak známo, velmi ochotně akumuluje nitráty (forma dusíku). Tuto hypotézu by šlo pokusně ověřit nerovnoměrným dusíkatým hnojením rostlin v průběhu sezony. Při konzumaci rostlin s vyššími obsahy nitrátů, zejména pak u dětí, však hrozí zdravotní obtíže.
Zeptejte se vědcůNeumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás proč je obloha modrá, nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz. Otázky posílejte na e-mail internet@lidovky.cz a do předmětu napište: otázka pro vědce a nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem # otazkaprovedce. |
