"Ukazuje se, že je má nebo chce zavést skoro každá země v Evropě," říká ředitel odboru vysokého školství ministerstva školství Jiří Nantl a vysvětluje, že jde o jedno- až dvouleté formy vysokoškolského vzdělávání volně propojené s bakalářským studiem. Podle jeho slov je v situaci, kdy do bakalářského studia odchází už víc než polovina populačního ročníku, takový krok logický už proto, aby se udržela akademická úroveň bakalářských studií.
Něco podobného dnes nabízejí vyšší odborné školy, které jsou ale více propojeny s praxí, a pokud jde o prostupnost do vysokoškolského vzdělávání, ukázaly se být víceméně slepou uličkou.
České ministerstvo školství, které bude návrh nového vysokoškolského zákona předkládat, počítá s tím, že by do roku 2020 mohlo být mezi absolventy vysokých škol kolem deseti procent lidí s krátkým cyklem.
