Pokud lidé pracují v nevhodném prostředí, hrozí jim problémy, které se postupně mohou rozvinout v chronické onemocnění.
„O zdravotních obtížích, které mohou být spojené s prací, se nedávno hovořilo také na evropském zasedání expertů na nemoci z povolání,“ říká Michael Vít, vedoucí Centra hygieny práce a pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu v Praze. „Odborníci upozorňovali, že mnohé z těchto obtíží ještě nejsou dostatečně zmapované.“
Shodli se však na tom, že bude zapotřebí začít s jejich dlouhodobým sledováním. V České republice je momentálně rozhodujícím dokumentem Seznam nemocí z povolání. Podle doktora Víta by se však v budoucnosti měli odborníci více zaměřit také na choroby, které v seznamu sice ještě nejsou, ale mají užší vztah k práci.
V některých zemích, například ve Švédsku, již nyní zjišťují také subjektivní pocity pohody či nepohody u lidí pracujících v otevřených prostorách i vČesku nazývaných anglickým termínem open space. A to pomocí různých dotazníků. Podobné dotazníky by se v dohledné době měly objevit také u nás.
Úřednické haly
Vliv na zdraví má samozřejmě podoba pracoviště. Klasické kanceláře pro dva tři lidi jsou už téměř minulostí. Nahradily je velké haly pro desítky i stovky úředníků pohromadě. Jejich tvůrci doufali, že otevřený prostor zlepší týmovou práci i komunikaci mezi zaměstnanci. Optimistické předpoklady se však příliš nenaplnily a lidé v těchto prostorách začali mít navíc různé zdravotní potíže. Rozlehlé klimatizované kanceláře se u nás poprvé začaly objevovat na konci minulého století. S jejich příchodem si část zaměstnanců začala stěžovat na řadu zdravotních problémů, jako jsou bolesti hlavy, nadměrná únava, pálení očí, či svědění kůže.
Problémy, které se vyskytují v kancelářích, a co lidem způsobují
|
Obtíže přitom přetrvávaly pouze v době, kdy byl úředník v kanceláři. „V souvislosti s příchodem open space se začalo brzy hovořit o syndromu nemocných budov,“ říká Michael Vít. Pracovníci Státního zdravotního ústavu na pracovištích, kde zaznamenají zvýšený výskyt zdravotních problémů, sledují řadu parametrů. Protokol, který obsahuje mimo jiné i různá doporučení, pak předávají zaměstnavateli. Záleží už pak jen na něm, do jaké míry se jimi bude řídit. „V topné sezoně bývá v těchto prostorách častým problémem hodně nízká vlhkost vzduchu,“ uvádí jeden z příkladů Zuzana Mathauserová z Laboratoře pro fyzikální faktory. „V souvislosti s tím pak dochází k vysušování sliznic i možnému vyššímu výskytu respiračních onemocnění.“
Mnoho vzduchotechnických systémů také neobsahuje zvlhčovač, a pokud už v systému je, většinou se podle jejích slov v rámci úspor nepoužívá. Čerstvý vzduch, který prochází vzduchotechnikou, navíc ztrácí své elektrické vlastnosti. Zejména pak kladné a záporné ionty, které působí příznivě na lidské zdraví.
Nespecifické zdravotní problémy nemusejí mít vždycky souvislost s parametry, které se dají měřit pomocí přístrojů. Roli může hrát psychická zátěž související se ztrátou soukromí a s nemožností přizpůsobit si pracovní místo svým požadavkům. Někde zaměstnanci ani stálé místo nemají.
Malátnost ze špatného vzduchu
Problémy v open space mívají často také alergici, obzvlášť tam, kde úklid neprobíhá, jak by měl, a v kobercích se hromadí roztoči a prach. Zdravotní potíže ovšem někdy mívá na svědomí také nesprávná údržba klimatizace. Jestliže neprobíhá podle stanovených pravidel, pak se její vinou mohou v kancelářských prostorách šířit bakterie a viry.
Snad nejčastějším problémem v současných otevřených kancelářích je však jejich přelidněnost. Zaměstnavatelé do prostoru, který původně sloužil třeba osmdesáti lidem, umístí dalších dvacet zaměstnanců. „Změní interiér, ale ne vzduchotechniku, v takových místnostech je pak méně vzduchu na osobu, než bylo původně projektováno,“ uvádí inženýrka Mathauserová. Zároveň se tím zvýší koncentrace oxidu uhličitého.
„V důsledku toho mohou zaměstnanci trpět malátností, ospalostí a nespokojeností,“ hodnotí doktor Vít. Velkým nešvarem jsou také podle jeho názoru kopírky umístěné přímo v kancelářských prostorách. Už proto, že leckdy vysílají do ovzduší ozon či jiné organické látky, které mohou škodit lidskému zdraví. Mnohem vhodnější bývá umístit je na chodbě. V plně klimatizovaných prostorách, kde se nedají otvírat okna, lidem také chybí kontakt s venkovním ovzduším.
Někdy jsou stížnosti na kvalitu prostředí zástupným problémem. Souvisí už s tím, že v jedné místnosti sedí lidé různých profesí i povah, kteří mají rozdílné potřeby. Někomu vadí příliš hlasité telefonování, jinému zase výrazný odér, který používá kolega.
Vyhovět všem bývá obtížné
V České republice máme poměrně přesně stanovené parametry pracovního prostředí. Pracovníci, kteří přicházejí na kontrolu, vědí, jaká má být v místnosti vlhkost nebo teplota. Posoudit mohou, do jaké míry kancelářské vybavení odpovídá současným ergonomickým a hygienickým požadavkům. Kontrolují kvalitu úklidu i údržbu klimatizace. Problém je ale v tom, že ani při nejlepší vůli nelze v open space nastavit parametry tak, aby vyhovovaly všem. „Velmi individuální je především vnímání teploty vzduchu,“ upozorňuje inženýrka Mathauserová. „Zatímco jeden člověk požaduje 21 °C, druhý při stejném oblečení 26 stupňů.“
Může to být otázka věku, pohlaví, zdravotního stavu nebo okamžité nálady. A do určité míry to souvisí také s umístěním pracovního místa. Vedle kolegyně v tílku tak může sedět úředník ve svetru a šále jen proto, že jeho stůl se nachází přímo pod vyústěním přiváděného vzduchu. Aani teplé oblečení ho mnohdy neuchrání před prochladnutím a problémy s tím spojenými.
„V období vyššího výskytu akutních respiračních nemocí bývá obzvlášť důležitá vzájemná ohleduplnost,“ připomíná doktor Vít. „V prostředí open space se mikroorganismy šíří rychle, pokud nemocný úředník nezůstane včas doma, s největší pravděpodobností nakazí kolegy.“
Ve vyspělých státech už podle jeho slov přišli na to, že efekt open space není takový, jaký očekávali. Zjistili, že výkonnost lidí, kteří v nich pracují, spíše klesá a naopak stoupá riziko zdravotních obtíží. A proto od nich v současné době odcházejí.
O autorovi| IVANA MATYÁŠOVÁ, Autorka je spolupracovnicí redakce
Foto autor| Foto Shutterstock / šk
