Riziko nádorů se dá snížit. Jak se jim dá předejít?

Naše země patří mezi státy s nejvyšším výskytem zhoubných onemocnění – nějakou takovou diagnózu se ročně dozví skoro šedesát tisíc lidí, kolem dvaceti sedmi tisíc lidí ročně kvůli rakovině umře. Je to zhruba dvakrát více, než činí celosvětový průměr, ale odpovídá to vyspělým zemím s vyšší délkou života. Ta je totiž jedním z nejvýznamnějších faktorů, které stojí za stoupajícím počtem nemocných – lidé prostě žijí dostatečně dlouho, aby se „svého“ nádoru dočkali. 

Nejčastější příčina úmrtí mezi nádory? Rakovina plic, která ročně zabije přes pět tisíc lidí. Rakovina prsu stojí za necelými dvěma tisíci úmrtími, rakovina prostaty pak za patnácti sty.

Mimochodem, v roce 1980 lékaři vČesku diagnostikovali rakovinu zhruba třiceti tisícům lidí, v roce 2000 čtyřiceti šesti tisícům, v roce 2015 bylo nově nemocných přes padesát osm tisíc. Je také pravda, že počet úmrtí se daří od roku 1995 držet na stejné úrovni a nezvyšuje se, ačkoli počet nemocných stoupá zhruba o šest procent ročně.

Příkladem budiž karcinom prsu – ačkoli takovou diagnózu slyší rok od roku vyšší počet žen, počet úmrtí se snižuje. Odráží se tak skutečnost, že ve většině případů toto onemocnění již lékaři umějí vyléčit. Stejně jako u všech zhoubných diagnóz to však platí jedině v případě, kdy člověk přijde k lékaři včas.

Pacienti s nádorem dnes do lékařské ordinace skutečně častěji míří už v časném stadiu onemocnění, jsou už v tomto směru poučenější. Novinkou je zvyšující se počet lidí, kteří onemocní více zhoubnými nádory po sobě nebo dokonce najednou, což rovněž souvisí s prodlužující se délkou života.

Přibývá nádorů ledvin a slinivky

Z jednotlivých diagnóz jsme trvale na špici celosvětového žebříčku ve výskytu nádorů ledvin – lékaři diagnostikují už přes tři tisíce nových případů ročně, z toho jsou dva tisíce nemocných mužů a zhruba polovina žen. Lékaři nemají úplně jasno v tom, jaká je příčina, soudí se, že sem může patřit vysoká spotřeba léků na bolest a také dlouhodobý nedostatek tekutin, uvažuje se o vlivu nadměrného pití alkoholu, roli zřejmě hrají i chemikálie na pracovišti.

Očekávaně stoupají počty nemocných s nádorem prostaty, a to i mezi mladšími muži, častěji se objevuje i karcinomplic u žen, počet nových případů je už přes dva tisíce ročně.

Pokud jde o absolutní čísla, nejčastějšími nádory jsou u mužů rakovina prostaty, u žen rakovina prsu – v obou případech přibude více než sedm tisíc nových pacientů každý rok.

Ještě zhruba dvakrát častější jsou nemelanomové nádory kůže, ale ty jsou dobře léčitelné. Melanom je v tomto ohledu horší, ročně se objeví celkem téměř dva a půl tisíce nových případů. Vysoko se drží a na trvalém vzestupu jsou nádory tlustého střeva a konečníku, které ročně postihnou asi osm tisíc lidí, s mírnou převahou mužů.

Znepokojivé trendy

Za znepokojivý trend považují onkologové kromě přibývajících případů nádorů ledvin také například trvalý vzestup počtu nemocných s rakovinou slinivky břišní. Ta sice zdaleka nepatří mezi nejčastěji si vyskytující nádory – ročně onemocní asi tisíc mužů a tisíc žen, ale její léčba je mimořádně obtížná a naděje na vyléčení malá. Příčina? Zásadní roli zde hraje kouření, někdy pravděpodobně v kombinaci s alkoholem.

„Je tedy zcela nepochopitelné, že může někdo vůbec myslet vážně pokusy o zmírnění velmi krátce fungujícího protikuřáckého zákona, což je zásah, jenž celosvětově ve všech zemích vedl k poklesu počtu nemocných postižených zhoubnými nádory i kardiovaskulárními a jinými onemocněními,“ rozhořčuje se se onkolog Tomáš Svoboda z Onkologické a radioterapeutické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň.

Za pozornost by podle některých onkologů stál také výskyt leukemie u dětí, které žijí v kuřáckých rodinách. Podle zahraničních studií je u dětí – pasivních kuřáků – výskyt tohoto onemocnění dvakrát až třikrát častější než u dětí, jejichž rodiče před nimi nekouří.

„U nás podobné statistiky nemáme; přitom někde až 40 procent dětí má jednoho nebo oba kouřící rodiče a další děti i kouřící prarodiče, s nimiž jsou ty menší v častém styku,“ konstatuje profesorka Drahomíra Hrubá z brněnského Ústavu preventivního lékařství. Pacientů s leukemií je ročně celkem asi 1200 až 1400.

Jaké jsou příčiny

Do jaké míry se vznik nádorů dá ovlivnit? Za jejich vznikem stojí několik rizikových faktorů, většina z nich souvisí s životním stylem. Nepochybným kancerogenem je kouření, které rozhodně nestojí jen za rakovinou plic či slinivky. Dále pak obezita, nedostatek pohybu, užívání toxických látek včetně alkoholu. Neméně důležitá je genetická výbava, na niž tyto nepříznivé vlivy působí.

Navíc je potřeba si uvědomit, že nádorů je ve skutečnost velké množství. Například rakovina prsu je v podstatě laický termín, který zahrnuje více druhů zhoubného bujení, některé jsou dědičné, některé vznikají v důsledku životního stylu – rizikem je tady třeba noční práce. Jakmile člověk onemocní, je potřeba přesná diagnostika, aby bylo možné nasadit co nejcílenější léčbu.