O zákeřnosti rakoviny se na vlastní kůži přesvědčila paní Eva, která si v 37 letech nahmatala bulku v prsu. Vyšetření a následná biopsie potvrdily její nejhorší obavy – ukázalo se, že má zhoubný nádor prsu. První, co ji tehdy napadlo, byla myšlenka na smrt.
Pak absolvovala operaci prsu i chemoterapii a uvěřila, že nejhorší chvíle života už má za sebou. „Znovu jsem začala chodit do práce a žít jako dřív, jen bylo zapotřebí chodit každé tři měsíce na kontroly,“ vzpomíná Eva.
Proti kostním metastázám
Bolestem zad, které ji začaly trápit po více než dvou letech od operace, zpočátku nevěnovala velkou pozornost. Sama sebe utěšovala, že podobné potíže má každý druhý. Bolesti však neustávaly ani po návštěvě ortopeda, tak se se svými obtížemi pro jistotu svěřila i své onkoložce, docentce Petře Tesařové. Ta ji pak okamžitě poslala na vyšetření PET-CT, které potvrdilo přítomnost metastáz v kostech. Tato komplikace bohužel není u pacientek, jež prodělaly podobné onemocnění, nijak vzácná.
„Jediné, co zabralo, byla kombinace biologické a hormonální léčby,“ říká pacientka. Právě díky kombinaci těchto metod se nakonec nemoc dala na ústup a Eva znovu získala naději, že se opět vrátí k běžnému životu.
ČTĚTĚ VÍCE: |
Biologika ovšem nepomáhají pouze ženám, ale i mužům s rakovinou prostaty. Také oni trpí poměrně často kostními komplikacemi. „Narušená kostní tkáň způsobuje bolest a často i zlomeniny,“ říká profesor Marek Babjuk, přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v pražském Motole. „Zejména patologické zlomeniny pak významně zvyšují riziko úmrtí, a to až o 23 procent,“ pokračuje lékař. Včasné nasazení biologické léčby, optimálně hned po zjištění kostního metastatického postižení, je přitom podle jeho názoru tou nejlepší prevencí kostních komplikací.
Na cukrovku či infekce
Biologická léčba nachází uplatnění i v dalších oborech. Vědci v laboratořích inovativních farmaceutických společností momentálně vyvíjejí více než 900 nových přípravků. „Nejvíce z nich je určeno k léčbě nádorových onemocnění, další pak k léčbě infekčních a autoimunitních onemocnění.“ uvádí doktor Jan Strojil z Ústavu farmakologie LF UP v Olomouci.
Kde se léčí novými preparáty
|
Svoji premiéru budou mít nejspíš brzy také přípravky v terapeutických oblastech, jež byly doposud doménou klasických léčiv. V budoucnu se tak budeme moci setkat s biologiky pomáhajícími s léčbou vysokého cholesterolu. Nedávno zveřejněné výzkumy naznačují, že by mohly dosahovat dokonce lepších výsledků než v současnosti nejvíce účinné léky, statiny.
Ve vývoji jsou ale také protilátky k léčbě cukrovky, infekcí, průjmů, osteoporózy, šokových stavů a řady dalších onemocnění. „Velice brzy bychom měli mít k dispozici také léky na těžký atopický ekzém, které jsou zatím ve stadiu klinických studií,“ zmiňuje profesor Petr Arenberger, přednosta Dermatovenerologické kliniky FNKV a 3. LF UK v Praze. „Podobně jako přípravky na zánět žláz v podpaží či tříslech nebo na chronickou kopřivku,“ dodává lékař.
Vývoj těchto přípravků bude podle jeho názoru i nadále velmi drahý, proto bude zapotřebí i v budoucnosti pečlivě zvažovat nejen zdravotní, ale i ekonomická hlediska. S notnou dávkou optimismu však soudí, že díky nově vyvíjeným preparátům bude možné postupně snižovat cenu původních biologik. Tak jako to už například zažil u biologických léků na těžkou formu lupénky.
K tématu |
O tom, že biologická léčba bude postupně nacházet své uplatnění i v dalších medicínských oborech, je přesvědčený také náměstek pro zdravotní péči Ministerstva zdravotnictví ČR profesor Josef Vymazal.
„Jak rychle bude možné nabídnout tyto preparáty pacientům, bude záviset především na stavu poznání lékařské vědy a jejího vývoje,“ podotýká. Biologická léčba rozhodně ani v budoucnu nebude jedinou metodou, která vědce zajímá. Jisté však je, že například v léčbě některých kožních nádorů momentálně nemáme účinnější léky, než jsou právě biologika.
