Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Rok po infarktu si půlka kuřáků zase zapálí, upozorňuje lékařka

Zdraví

  6:35
Najít správný důvod, proč přestat kouřit, bývá pro pacienty mnohdy nejtěžší, říká profesorka Věra Adámková, přednostka Pracoviště preventivní kardiologie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze.
Odvykání kouření - ilustrační foto

Odvykání kouření - ilustrační foto foto: Shutterstock

LN Říká se, že mnohého kuřáka donutí přestat kouřit až první infarkt. Co je na tom pravdy?
Bohužel tomu tak vždycky není. V prvních třech měsících po chirurgické léčbě začne opět kouřit 15 procent osob. Po roce už si znovu zapálí dokonce až polovina pacientů, i když většina v menší míře a někteří pouze jako příležitostní kuřáci. Ale i tak je tato skutečnost alarmující. Domnívali jsme se, že v tom hraje důležitou roli genetický faktor. Proto jsme zahájili výzkumný projekt, do něhož se zapojilo několik tisíc pacientů. Výsledky, k nimž jsme loni dospěli, ale naše předpoklady jednoznačně nepotvrdily.

LN Co se vám podařilo zjistit?
Ukázalo se, že víc než polovina pacientů genetický faktor „překouří“. Jinak řečeno lidé, kteří mají v genech jen malou míru závislosti, se ke kouření přesto ve vysokém procentu vracejí. Zatímco pacienti s velmi nepříznivou genetickou výbavou už rok a půl nekouří. Genetikou se tedy budeme i nadále zabývat, ale nejspíš ještě v souvislosti s dalšími geny. Změny chystáme i v oblasti vzdělávání nemocných.

Kouření. Ilustrační foto.

LN V čem budou spočívat?
Pacienti, kteří prodělali infarkt nebo mají bypass, dostávají, když ještě leží na lůžku, od lékařů informaci o tom, že by neměli kouřit. Toto doporučení opakujeme později i na našem pracovišti nebo v lázních. Přesto se však poměrně často ke kouření vracejí. Proto jsme se rozhodli provést určité změny, které právě teď začínáme testovat. Snažíme se vytvořit systém vrstvené edukace, do kterého by se vedle lékařů zapojili i zdravotní sestry a dobrovolníci. Ještě důrazněji chceme také působit nejen na pacienty po srdečních operacích, ale i na ty, kteří prozatím žádné problémy nemají. Obzvlášť pak na mladé lidi, mezi nimiž kuřáků neustále přibývá.

LN Může podle vás kuřáka od kouření odradit cena cigaret?
Ekonomický aspekt hraje sice určitou roli, ale zdaleka ne tak velkou, jak jsme se původně domnívali. Znovu kouřit začínají i lidé s velmi nízkými příjmy, kteří mají už za sebou závažné srdeční komplikace. Spíš se začnou hůř stravovat, než aby si odepřeli cigarety. Kouření jim totiž přináší krátkodobý pocit uspokojení. Těsně po vykouření cigarety se u kuřáka vyplavuje hormon dopamin, takzvaný hormon štěstí. A to je silný motiv k tomu, aby člověk opět kouřil.

LN Existuje naopak spolehlivý motiv, který přiměje člověka k tomu, aby kouřit přestal?
Najít takový motiv bývá mnohdy právě to nejtěžší. V Centru pro závislé na tabáku, které už šestým rokem funguje při našem pracovišti, jsme například měli šedesátníka, který kouřil čtyřicet cigaret denně. Postupně prodělal těžký infarkt, cévní mozkovou příhodu i rakovinu plic, a přesto se ke kouření stále vracel. O to víc mě udivilo, když prakticky ze dne na den s cigaretami skoncoval. A to „jen“ proto, že si koupil akvárium s rybičkami, které si vždycky přál, a nechtěl jim tam kouřit.

LN Co se vlastně děje se srdcem kuřáka?
Po vykouření každé cigarety dojde ke stažení tepen, krev se zahustí a teče pomaleji. Jinak řečeno srdce nemůže pracovat tak, jak by mělo. Pokud už má kuřák aterosklerotické pláty na koronárních tepnách, které vyživují srdce, hrozí mu zvýšené riziko trombů neboli krevních sraženin. Zadělává si tak hlavně na infarkt nebo cévní mozkovou příhodu. Ve srovnání s nekuřákem je toto riziko pětkrát až dvacetkrát vyšší.

LN Kterým kuřákům hrozí zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění?
Vždy záleží na celkovém zdravotním stavu. Obzvlášť vysoké riziko hrozí kuřákům, kteří mají zároveň cukrovku, vysoký tlak nebo trpí lipidovou poruchou. Podle Světové zdravotnické organizace se přitom za kuřáka považuje každý, kdo pravidelně denně vykouří aspoň jednu cigaretu. S jejich vzrůstajícím počtem rostou pochopitelně i rizika. Nebezpečí hrozí ovšem také pasivním kuřákům, kteří sedí v místnosti s člověkem, jenž během pracovní doby vykouří třeba dvacet cigaret. Zejména pokud už mají nějaké srdečně-cévní problémy.

LN Dlouholetí kuřáci občas pochybují o tom, jestli má vůbec cenu s kouřením přestávat, když už mají srdce stejně poničené. Co si o takových úvahách myslíte?
Podobné věty u nás slýcháme prakticky dnes a denně. Jenže pravý opak je pravda! Jestliže kuřák s kouřením přestane, už po třech měsících u něj dochází k patrnému zlepšení funkčních parametrů oběhového systému, plic, krve. Zlepšení potvrzují spirometrická nebo ultrazvuková vyšetření. Jinak řečeno vždycky má smysl přestat kouřit.