11. srpna 2009 8:25 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Roste méně hřibů. Houbaři sbírají jiné a otrav přibývá

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 3Diskuse
Prudce jedovatá Mochomůrka zelená. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Prudce jedovatá Mochomůrka zelená. |

PRAHA Hřiby teď v lesích moc nerostou. Houbaři se proto soustřeďují na jiné druhy hub. Důsledkem toho dochází častěji k otravám.

Smaženici z hřibů si podle mykologů v těchto týdnech nepřipravíte. Ačkoli je v lesích dostatek vláhy a příznivá je i teplota vzduchu, hřibovité houby příliš nerostou. Houbaře to však neodradí. Místo vytoužených hřibů si z lesa odnášejí na smaženici nebo řízky jiné pochoutky - křemenáče, lišky, ryzce, ale velmi často i mnoho druhů jedlých holubinek a sbírají se i masáky. Častěji teď houbaři nacházejí i žampiony, které rostou mimo les.

Při sběru těchto hub ale dochází podle odborníků často k záměně jedlé houby za jedovatou a přibývá proto lidí, kteří se houbami otráví.

Masák zrůžoví, muchomůrka tygrovaná ne
Například muchomůrku růžovku neboli masáka si houbaři pletou s prudce jedovatou muchomůrkou tygrovanou. "Zatímco růžovka se vlivem stáří, poranění či otlačení zbarvuje do růžova až červena, muchomůrka tygrovaná zůstává bílá," popisuje zásadní rozdíl mezi oběma houbami mykolog Alois Vágner.

Holubinka zelená zase nemá ani prsten, ani pochvu, přesto si ji někteří houbaři pletou s muchomůrkou zelenou. Ta je vůbec nejjedovatější houbou, která u nás roste. Méně zkušení houbaři zaměňují muchomůrku zelenou také za bedlu nebo žampion. Žampion i holubinka přitom mají na rozdíl od jedovaté houby zabarvené lupeny a nemají pochvu.

Nejčastěji se ale podle mykologa Aloise Vágnera lidé otráví konzumací žampionu zápašného. Vzhledem k tomu, že kvůli této houbě dochází zpravidla jen k mírné otravě, mnoho lidí ani nevyhledá lékaře. "Existuje u nás přibližně kolem šedesáti druhů žampionů. Platí přitom jednoduché pravidlo: pokud vyndáme houbu celou a ze spodu začne žloutnout, pokrm z ní rozhodně nepřipravujeme," radí Vágner.

Ročně otrávených jsou stovky
Kolik přesně lidí se každoročně houbami otráví, nikdo neví. V Česku totiž neexistuje žádná ohlašovací povinnost a počty otrav se neevidují. Přesto odborníci odhadují, že jich ročně může být okolo čtyř set, smrtí z toho skončí asi čtyři. Letos se houbami dosud přiotrávilo přibližně 150 lidí. Na národní referenční laboratoř pro jedovaté houby a rostliny při Ústavu soudního lékařství a toxikologie se obrací denně kolem šesti až deseti lékařů, kteří se u svých pacientů setkali s otravou houbami.

Jestli pacient zemře, nebo se ho podaří zachránit, závisí na druhu a na množství snědených hub a také na tom, jak brzy je otrava zjištěna. Například otrava muchomůrkou zelenou se často projeví až po deseti hodinách průjmem. Postižený tak už mnohdy ani zdravotní potíže nespojuje s tím, že jedl houby.

K lékaři chodí většinou lidé, kteří zvraceli dvě hodiny po požití hub. V těchto případech se ale jedná jen o lehké otravy. Nejhorší jsou otravy, které se projeví až v době, kdy jsou zasažena játra. Nejvíce nebezpečné jsou proto také některé druhy pavučnic. Příznaky otravy se totiž projevují za dva až čtyři dny, kdy už pacientovi přestávají fungovat také ledviny.

Houby, které rostou ve znečištěných oblastech, mohou navíc obsahovat i těžké kovy. U jedlých hub to ale podle odborníků nevadí. Zažívacím traktem procházejí rychle, a škodliviny se tak nestačí vstřebat. Těžké kovy samy o sobě tedy otravu nezpůsobí.

Některé houby mohou vyvolat rakovinné bujení
Pozor bychom si ale měli dávat na houby, které sice nezpůsobí pravou otravu, ale ze kterých se ukládají do těla látky, které mění genetický základ buněk. Při častější konzumaci pak mohou takové látky vyvolat i rakovinné bujení. Podle Vágnera se jedná hlavně o líhu srostlou, která roste zejména na podzim, strmělku všehrnulou či čechratku černohuňatou. Pokud si nesme jisti, měli bychom houbu raději vyhodit - a rozhodně neochutnávat.

Jedovaté houby jiného než hřibovitého druhu totiž mohou způsobit otravu i při pouhém ochutnání. A zapomínat bychom neměli ani na to, že je také důležité houby správně skladovat. Vopačném případě si můžeme způsobit rovněž zdravotní problémy.

A co dělat v případě, když omylem sníte jedovatou houbu a udělá se vám nevolno? Podle odborníků byste se měli snažit vyvolat zvracení, sníst živočišné uhlí a vypít co nejvíce tekutin. V žádném případě to ale nesmí být alkohol nebo mléko. "Alkohol se totiž stejně jako většina jedů odbourává v játrech. Kombinace alkoholu s jedy játra rychleji poškodí," vysvětluje nutriční terapeutka Tamara Starnovská. Kvůli mléku zase mohou vymizet příznaky otravy, jako je zvracení nebo průjem, neboť mléko dokáže toxiny částečně odbourat.

Otrava organismu se ale nezastaví a může se projevit až později, kdy už budou zasaženy orgány. Hlavně u dětí hrozí i stav bezvědomí.
Kromě dostatečného přísunu tekutin je důležité také přivolat lékařskou pomoc, pro stanovení vhodné léčby je třeba přinést k lékaři i vzorek požitých hub.
  • 3Diskuse




Facebook OSVĚDČENO: Výlety, které zabaví děti a neunaví rodiče
Facebook OSVĚDČENO: Výlety, které zabaví děti a neunaví rodiče

Zavřené školky a letní prázdniny si žádají jediné – vyrazit na nezapomenutelný rodinný výlet, zabavit děti a neunavit rodiče. Jaké jsou naše tipy na výlety po Čechách?

Najdete na Lidovky.cz