Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

S kůží na trh: kabelka s lidskou DNA. Tvorba z lidských těl mi vadí, píše kritik

Móda

  8:00
Londýn - Snaží se zjistit, co je ještě únosné. Britská studentka oděvního designu Tina Gorjancová představila na výstavě kabelky a doplňky z kůže zesnulého módního návrháře Alexandra McQueena. Gorjancová si zažádala o patentování metody, jak vypěstovat buňky kůže z jeho DNA a vzniklou McQueenovu kůži vyčinit na výrobu luxusního zboží.

Kabelka z kůže návrháře Alexandra McQueena foto: Tina Gorjanc

Britská studentka londýnské univerzity Central Saint Martins propojuje módu a umění s otázkou, co je ještě v obou odvětvích únosné. Práce nazvaná Pure human překračuje hranice kontroverze podobně, jako se to v 90. letech podařilo Damienu Hirstovi, když vystavil ve formaldehydu naloženého žraloka či řez březí krávou.

Zdá se, že Gorjancové jde o něco jiného, ačkoliv svou prací podnítila lidi k zamyšlení, kam až jsme ochotni zajít v honbě za pokrokem, v rámci něhož etika mnohdy zaostává za krkolomným tempem vývoje nových technologií.

„Módu jsem si vybrala především kvůli své vášni pro kresbu a objevování lidského těla. Zjistila jsem, že zkoumáním anatomie a užití lidského těla v rozličných kontextech dokáže změnit naše vnímání těla,“ píše na serveru Behance prezentujícím portfolia nejrůznějších mladých umělců a designérů. „Móda byla odvětvím designu, jež mi umožnila vyvinout koncept, který přetváří známé produkty a posouvá hranice luxusu.“

Alexander McQuenn jde s kůží na trh

Dnes již existují legální způsoby, jak získat lidskou kůži k uměleckým účelům. Místo stahování z lidí můžete vypěstovat lidskou epidermis v laboratoři. Ale bude výsledné umění méně úchylné? Tuto otázku si v britském listu The Guardian položil umělecký kritik Jonathan Jones.

„Myšlenka tvorby umění z lidských těl mi vadí - svou sebestřednou degradací respektu vůči jiné lidské bytosti,“ píše Jones. V dřívějších dobách anatomie často balancovala na hraně etiky, ať už jejím přijetím věřejností, nebo samotnou svou podstatou probouzející jak vědecké a umělecké tak obskurní fascinace. Staré sbírky jsou plné nejrůznějších libůstek - orgánů, znetvořených těl a bizarních výtvorů přírody.

Žijeme uvnitř stroje z masa a kostí

„Umění od dob renesance však spočívalo v oslavě člověka a lidství. Jak poznamenal fyzik Richard Feynman: renesanční umělci říkali, že první věc, o kterou by se měl člověk zajímat, je zase člověk,“ píše Jones.

Renesance je pro rozvoj anatomie a zájmu o lidské tělo stěžejním obdobím. Vlámský anatom a chirurg Andreas Vesalius položil základ moderní anatomie svým dílem De humani corporis fabrica Libri septem, při jehož psaní provedl některé z nejvýznamnějších vědeckých pitev vůbec. Také Leonardo da Vinci pitval lidská těla, ale nikdy ho nenapadlo tato těla vystavit. Místo toho své objevy kreslil s detailní přesností, z níž je znát jak vědecká informace, tak umělecká vášeň.

Gunther von Hagens, vynálezce „plastinace“ přiměl lidi stát v dlouhých frontách, aby se mohli podívat na mrtvé lidi pózující jako sochy se všemi odhalenými anatomickými detaily.

„Pro umělce je fascinace lidským tělem přirozená, protože právě tady žijeme - uvnitř stroje z masa a kostí. Jak Leonardo, tak Rembrandt povýšili naši tělesnou existenci na umění. Jejich vyobrazení světa jde až na dřeň, ale nezneužívá je,“ říká kritik.

Otázkou zůstává, kde se umění a jeho vnímání začíná překlápět do etického problému. Kde vůbec končí obraz a začíná nenasytné odhalování nejniternějších tajemství lidského těla, která kdysi bylo živým jedincem. Je přípustné použít člověka k výrobě věcí pro naší potěchu. A proč ne? Využíváme kůži jiných živočišných druhů k uspokojení naší touhy po vyšším sociálního statusu, proč tedy „nerecyklovat“ - lidská potřeba, lidská kůže.

Danse macabre současné módy

„Podezírám Tinu Gorjancovou, že to ví,“ píše dále Jones. „Návrh Gorjancové vypěstovat McQueenovu kůži a změnit ji na materiál na kabelky zní jako vtip. Jako žert na adresu módy a jejích makabrózních směrů. Zároveň si však skutečně požádala o patent. Žijeme na hraně science fiction. Kdo ví, možná, že za deset let bude umění z lidské kůže na každém kroku,“ dodává.

Vědci, kteří se vyjádřili k nápadu Gorjancové, říkají, že teoreticky je to možné - byť by bylo těžké vyprodukovat dostatek McQueenovy kůže k výrobě úplné řady doplňků.

Autoři:

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...