Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

S kůží na trh: kabelka s lidskou DNA. Tvorba z lidských těl mi vadí, píše kritik

Móda

  8:00
Londýn - Snaží se zjistit, co je ještě únosné. Britská studentka oděvního designu Tina Gorjancová představila na výstavě kabelky a doplňky z kůže zesnulého módního návrháře Alexandra McQueena. Gorjancová si zažádala o patentování metody, jak vypěstovat buňky kůže z jeho DNA a vzniklou McQueenovu kůži vyčinit na výrobu luxusního zboží.

Kabelka z kůže návrháře Alexandra McQueena foto: Tina Gorjanc

Britská studentka londýnské univerzity Central Saint Martins propojuje módu a umění s otázkou, co je ještě v obou odvětvích únosné. Práce nazvaná Pure human překračuje hranice kontroverze podobně, jako se to v 90. letech podařilo Damienu Hirstovi, když vystavil ve formaldehydu naloženého žraloka či řez březí krávou.

Zdá se, že Gorjancové jde o něco jiného, ačkoliv svou prací podnítila lidi k zamyšlení, kam až jsme ochotni zajít v honbě za pokrokem, v rámci něhož etika mnohdy zaostává za krkolomným tempem vývoje nových technologií.

„Módu jsem si vybrala především kvůli své vášni pro kresbu a objevování lidského těla. Zjistila jsem, že zkoumáním anatomie a užití lidského těla v rozličných kontextech dokáže změnit naše vnímání těla,“ píše na serveru Behance prezentujícím portfolia nejrůznějších mladých umělců a designérů. „Móda byla odvětvím designu, jež mi umožnila vyvinout koncept, který přetváří známé produkty a posouvá hranice luxusu.“

Alexander McQuenn jde s kůží na trh

Dnes již existují legální způsoby, jak získat lidskou kůži k uměleckým účelům. Místo stahování z lidí můžete vypěstovat lidskou epidermis v laboratoři. Ale bude výsledné umění méně úchylné? Tuto otázku si v britském listu The Guardian položil umělecký kritik Jonathan Jones.

„Myšlenka tvorby umění z lidských těl mi vadí - svou sebestřednou degradací respektu vůči jiné lidské bytosti,“ píše Jones. V dřívějších dobách anatomie často balancovala na hraně etiky, ať už jejím přijetím věřejností, nebo samotnou svou podstatou probouzející jak vědecké a umělecké tak obskurní fascinace. Staré sbírky jsou plné nejrůznějších libůstek - orgánů, znetvořených těl a bizarních výtvorů přírody.

Žijeme uvnitř stroje z masa a kostí

„Umění od dob renesance však spočívalo v oslavě člověka a lidství. Jak poznamenal fyzik Richard Feynman: renesanční umělci říkali, že první věc, o kterou by se měl člověk zajímat, je zase člověk,“ píše Jones.

Renesance je pro rozvoj anatomie a zájmu o lidské tělo stěžejním obdobím. Vlámský anatom a chirurg Andreas Vesalius položil základ moderní anatomie svým dílem De humani corporis fabrica Libri septem, při jehož psaní provedl některé z nejvýznamnějších vědeckých pitev vůbec. Také Leonardo da Vinci pitval lidská těla, ale nikdy ho nenapadlo tato těla vystavit. Místo toho své objevy kreslil s detailní přesností, z níž je znát jak vědecká informace, tak umělecká vášeň.

Gunther von Hagens, vynálezce „plastinace“ přiměl lidi stát v dlouhých frontách, aby se mohli podívat na mrtvé lidi pózující jako sochy se všemi odhalenými anatomickými detaily.

„Pro umělce je fascinace lidským tělem přirozená, protože právě tady žijeme - uvnitř stroje z masa a kostí. Jak Leonardo, tak Rembrandt povýšili naši tělesnou existenci na umění. Jejich vyobrazení světa jde až na dřeň, ale nezneužívá je,“ říká kritik.

Otázkou zůstává, kde se umění a jeho vnímání začíná překlápět do etického problému. Kde vůbec končí obraz a začíná nenasytné odhalování nejniternějších tajemství lidského těla, která kdysi bylo živým jedincem. Je přípustné použít člověka k výrobě věcí pro naší potěchu. A proč ne? Využíváme kůži jiných živočišných druhů k uspokojení naší touhy po vyšším sociálního statusu, proč tedy „nerecyklovat“ - lidská potřeba, lidská kůže.

Danse macabre současné módy

„Podezírám Tinu Gorjancovou, že to ví,“ píše dále Jones. „Návrh Gorjancové vypěstovat McQueenovu kůži a změnit ji na materiál na kabelky zní jako vtip. Jako žert na adresu módy a jejích makabrózních směrů. Zároveň si však skutečně požádala o patent. Žijeme na hraně science fiction. Kdo ví, možná, že za deset let bude umění z lidské kůže na každém kroku,“ dodává.

Vědci, kteří se vyjádřili k nápadu Gorjancové, říkají, že teoreticky je to možné - byť by bylo těžké vyprodukovat dostatek McQueenovy kůže k výrobě úplné řady doplňků.

Autoři: