Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Samice umějí „třídit“ spermie

Věda

  10:34
PRAHA - Vědci poznávají mechanismy umožňují samicím vybrat samce, který se stane otcem i v případě, že dojde k páření s více jedinci.

Spermie foto: Reprofoto

Po páření samice zaregistruje přítomnost spermií ve svých pohlavních orgánech a reaguje na ně. K tomuto překvapivému odhalení dospěl tým britských a španělských biologů vedený Alirezou Fazelim z University of Sheffield.

V zaměřovači teplo a vůně

To, že se vajíčko a spermie nakonec střetnou a dojde k oplození, je malý zázrak přírody. Vajíčko patří k největším buňkám savčího těla. Přesto jeho objem nepřesahuje tisícinu krychlového milimetru. Spermie je 165 000krát menší.

V rozlehlých prostorách samičího pohlavního ústrojí by se obě pohlavní buňky beznadějně ztratily, kdyby o sobě vajíčko nedávalo vědět. Místo, kde se vajíčko nachází, je o něco málo teplejší. Spermie tento rozdíl v teplotách vycítí a vydají se za zdrojem tepla. V blízkosti vajíčka už tepelná čidla spermie nemají potřebnou rozlišovací schopnost a spermie začne „čichat“ molekuly, které vajíčko uvolňuje do okolí. Neomylně zamíří za molekulami, které jí „voní“.

Přirovnání k čichu je namístě, protože spermie nese na svém povrchu podobné molekuly, které jsou v čichových buňkách určeny k zachycení vůní a pachů. Čím vajíčko spermiím „voní“, není zatím jasné.

K oplození dochází v horní třetině vejcovodu, kde se vajíčka střetávají se spermiemi. Se vstupem spermií se činnost vejcovodu dramaticky mění. V jeho buňkách se budí některé geny, zatímco jiné naopak usínají. Podle toho se mění i spektrum bílkovin v tekutině, která vejcovod vyplňuje. Některé bílkoviny se nově objeví, jiné zmizí. Dalších bílkovin významně ubude nebo naopak přibude.

To všechno má podle Alirezy Fazeliho a jeho kolegů jediný účel: Připravit prostředí vejcovodu pro oplození vajíčka a pro následný vývoj vzniklého zárodku.

Spermie jsou samičímu organismu cizí a ten by na ně měl zaútočit imunitním systémem. O navození imunitního příměří se zřejmě postará samice, která v reakci na přítomnost spermií utlumí činnost imunitní obrany. Samice může svou vládu nad produkcí bílkovin ve vejcovodu využít i jinak. Pokud se pářila s několika samci, může pozměnit podmínky v pohlavních orgánech tak, aby v soutěži o oplození vajíčka výrazně stoupla šance na vítězství spermií toho nejlepšího nápadníka.

„Na základě pozorování z volné přírody víme, že se samice některých druhů savců páří s více samci a mohou si pak z jejich spermií do jisté míry vybírat. Názorným příkladem jsou paviáni. Během jediného pohlavního cyklu se samice může pářit s několika samci a přesto bývá otcem mláděte stále jeden a tentýž samec. Teď začínáme tušit molekulární mechanismy, kterými toho může samice dosáhnout,“ vysvětluje Alireza Fazeli.

Objev najde praktické uplatnění v mnoha oborech lidské činnosti. Jedním je bezesporu léčba lidské neplodnosti oplozením vajíček ve zkumavce. Při něm se potkávají vajíčka i spermie v živném roztoku mimo tělo nastávající matky. Šance na oplození a následný zdárný vývoj embrya by jistě stouply, kdyby se podařilo zjistit, které bílkoviny ve vejcovodu oplození svědčí. Lékaři by je mohli přidávat do živných roztoků pro oplození ve zkumavce.

O výsledky zveřejněné v časopise Journal of Proteome Research se zajímají i odbornici na chov hospodářských zvířat a experti na zvířecí biotechnologie. Při umělé inseminaci jsou samice hospodářských zvířat oplodněny spermatem, které bylo předtím podrobeno různým procedurám, např. zmražení a skladování v tekutém dusíku. Je možné, že takové spermie už nevysílají do pohlavních orgánů samice ty správné signály a vejcovod na ně správně nereaguje. To může v některých případech výrazně snížit naději na úspěch.
Autor: