Sarkoptový svrab se projevuje silným svěděním, vypadáváním chlupů a odlupování povrchových vrstev kůže (šupinatěním). Morčata mohou být natolik svrbivá, že i lehké pohlazení může vést až k záchvatům zvířete, těžkým sebezraněním a kožním chorobám. Sekundární bakteriální a mykotická infekce kůže je poměrně častá. Při těžkém napadení svrabem může dojít k výraznému oslabení zvířete, případně až k jeho úmrtí.
Všenky zpravidla způsobují mírnou až středně závažnou ztrátu chlupů a šupinatění kůže.
Projevy onemocnění
- Sarkoptový svrab (Trixacarus caviae)
- vypadávání chlupů a šupinatění pokožky obvykle začíná na stehnech a zádech, pak pokračuje přes ramena a oblast krku zvířete.
- kůže může být pokryta žlutými šupinami
- intenzivní svědění a případně nestandardní chování zvířete podobné epileptickému záchvatu
- ztráta hmotnosti, letargie
- všenky (Gliricola porcelli a Gyropus ovalis)
- matná, hrubá srst
- na srsti jsou pouhým kokem vidět roztoči nebo žluté šupiny
- vypadávání chlupů nebo nadměrná ztráta srsti
Léčba
Morčata s těžkým napadením sarkoptovým svrabem nebo všenkami jsou často velmi oslabená, dochází u nich ke ztrátě hmotnosti a někdy i k záchvatům. Mohou proto vyžadovat hospitalizaci a symptomatickou podpůrnou léčbu. Mírně postižené zvíře může být léčeno ambulantně.
Obvyklá léčba zahrnuje opakované antiparazitární ošetření. Ošetření ostatních jedinců, kteří jsou v kontaktu s postiženým zvířetem, je rozhodující pro úspěšnost léčby.
Důkladné vyčištění chovné klece je nesmírně důležité pro odstranění zamoření. Dospělí roztoči totiž mohou přežívat v prostředí morčete a způsobit opětovnou infekci. Z klece proto odstraňte veškerý podestýlkový materiál (piliny, seno, deky) a klec důkladně vyčistěte a vydezinfikujte. Hřebeny, kartáče a další přípravky pro péči o srst důkladně dezinfikujte.