Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Screening se vyplatí zdravotně i finančně, říká odborník

Zdraví

  7:16
Onkologická prevence si už u nás začíná získávat svoji image, říká docent Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky.

Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky foto: onkomajak.czReprofoto

LN Jak jsme na tom s onkologickou prevencí ve srovnání s vyspělejšími zeměmi?
Myslím, že se nemáme vůbec za co stydět! Už před 14 lety jsme zavedli organizovanou onkologickou prevenci, která se už dostala do povědomí lidí a začíná si získávat svoji image. Čerstvější novinkou, kterou jsme zavedli v roce 2014, je pak program cíleného zvaní občanů na preventivní prohlídky, připravený zdravotními pojišťovnami ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví.

LN V České republice dnes běží tři onkologické screeningové programy. Má se jejich počet ještě rozšiřovat?
O spuštění dalších plošných screeningů zatím neuvažujeme. Loni se nám ale podařilo vytvořit Národní akční plán prevence vážných nemocí. Jeho součástí jsou mimo jiné návrhy projektů časného záchytu rakoviny prostaty nebo plic, které chceme ale nejprve ověřit pomocí pilotních projektů. Až po jejich vyhodnocení se teprve rozhodneme, zda návrh v této podobě zavedeme do praxe. Zásadní je také případné schválení zdravotními pojišťovnami.

Rakoviny děložního čípku. Lékaři zavadí nové spolehlivější testy

LN V čem vidíte hlavní význam screeningů?
‚Plošné vyšetřování cílové populace nám především umožňuje včasný záchyt daného onemocnění. S tím souvisí významně větší šance pacientů na dobré výsledky léčby. Nezanedbatelný je i ekonomický efekt. Čím méně lidí je vážně nemocných, na neschopence či invalidních, tím méně se čerpají prostředky ze sociálních fondů. Díky screeningovým programům se také o prevenci podstatně víc mluví, a do populace se tak dostávají i informace o tom, že většině rakovin se dá aspoň částečně předejít. A to je určitě dobře.

LN První program zaměřený na rakovinu prsu začal už před čtrnácti lety. Jaké jsou jeho výsledky?
Zapojilo se do něj více než 60 procent cílové populace, což je úžasné vítězství. Zachytáváme tak ve screeningu až 45 procent všech nádorů prsu, v drtivé většině ve velmi málo pokročilém stavu, tedy s vysokou šancí na dlouhodobé přežití a na úplné vyléčení. Objektivně přitom nádorů prsů přibývá, což souvisí nejen se stárnutím populace a přírodními vlivy, ale i s tím, že ženy u nás dnes rodí své první dítě mnohem později než dřív. Výsledky screeningového programu jsou proto dvakrát tak cenné.

LN Počet nádorů tlustého střeva a konečníku se však ani s pomocí screeningu dlouho moc snížit nedařilo. Změnilo se něco v poslední době?
Česká republika skutečně patří mezi státy, které mají těchto nádorů nejvíce. Souvisí to i se stravovacími návyky, genetickými predispozicemi a stárnutím populace. Přesto nyní začal počet těchto nádorů mírně klesat, určitě i vlivem screeningu; v roce 2014 začaly všechny zdravotní pojišťovny cíleně zvát pacienty na preventivní prohlídky. Díky tomu se do screeningu zapojuje více než 35 procent lidí z cílové skupiny. Dokonce i v celosvětovém žebříčku jsme se tak „propadli“ v celkovém počtu těchto nádorů z 1. na 5.–7. místo. Výhodou tohoto programu je přitom to, že umí zachytit nejen nádory, ale i přednádorové stavy.

LN Daří se díky screeningu lépe zachytávat i nádory děložního čípku?
Screeningový program jsme v tomto případě v jeho inovované podobě zavedli před osmi lety a jeho výsledky také už začínají být patrné. Částečně klesá počet nových onemocnění a zlepšuje se i křivka přežití pacientek. Pokrytí programu je přitom kolem 55 procent. Bohužel se do něj zatím zapojují většinou jen mladší ženy, starší chodí na preventivní kontroly ke gynekologům podstatně méně. Tady je určitě ještě co zlepšovat.

LN Některé země přecházejí už i na screening, při němž žena absolvuje současně cytologické vyšetření i test na přítomnost virů HPV, které rakovinu děložního čípku způsobují. Neuvažuje se o tom i u nás?
Určitě je to jedna z možností, o které do budoucna uvažovat musíme. Tento postup je nově doporučen i v evropských odborných směrnicích. Výhodou je, že žena nemusí na vyšetření chodit tak často jako dosud, vyšetření je velmi cílené, specifické. Také tento návrh však musíme nejprve prověřit v pilotním projektu. Hodně záleží na tom, jak se k němu postaví zdravotní pojišťovny, bez jejich souhlasu nelze provádět v plošném screeningu žádné změny.

Dědičné riziko rakoviny se dá obejít, říká onkolog

LN Neuvažuje se do budoucna i o systematičtějším sledování rodin s vyšším genetickým rizikem vzniku rakoviny?
Mezi pilotními projekty podobný návrh není. Ale možná se něco podobného v budoucnu objeví.

LN V čem vidíte největší mezery současné onkologické prevence?
Určitě bychom měli v propagaci místo „kobercových náletů“ na celou populaci cíleněji komunikovat s lidmi, kteří se zatím screeningů neúčastní. Zlepšit by se měla také propagace výsledků dosavadních screeningových programů. A také komunikace mezi lékaři a pacienty, kteří mají někdy zbytečné obavy z některých vyšetření. Vždyť čím víc lidí se účastní, tím víc nádorů zachytíme včas, více lidí vyléčíme a zároveň i víc ušetříme.

Autor: