MÝTUS č. 1: Nízkotučné potraviny působí preventivně proti nadváze, proto by je děti měly jíst odmalička.
Z dětského jídelníčku není vhodné se snažit tuky co nejvíce vyloučit. Děti tuky potřebují nejen jako zdroj energie, ale také pro správný růst a vývoj, pro využití vitaminů rozpustných v tucích nebo pro tvorbu některých hormonů. Místo nízkotučných nebo odtučněných výrobků by proto rodiče raději měli pro děti vybírat polotučné varianty.
MÝTUS č. 2: Máslo je přírodní, proto je pro děti vhodnější než rostlinné tuky.
Přírodní suroviny se používají pro výrobu jak másla, tak rostlinných tuků. Technologická výroba rostlinných tuků není „syntetičtější“ než výroba másla a liší se jen ve vstupních surovinách. Oproti máslu obsahují rostlinné tuky také nenasycené mastné kyseliny, které jsou nezbytné pro zdravý růst a vývoj dětí. Některé z těchto kyselin si přitom tělo neumí vyrobit samo.
Rostlinné tuky by měly v dětském jídelníčku tvořit 2/3 z celkového příjmu tuků. Zbývající 1/3 připadá na živočišné tuky včetně těch, které obsahuje maso, mléčné výrobky, vejce apod. Na klasické máslo už tak nezbývá místo.
MÝTUS č. 3: Sladkosti do dětského jídelníčku v žádném případě nepatří.
Dítěti sladkosti a pamlsky striktně nazakazujte. Jen těžko mu vysvětlíte, proč si jeho kamarádi mohou pochutnávat na čokoládě, a ono jediné nesmí. Navíc i sebelépe hlídané dítěte pamlsky jednou ochutná a bude se snažit sníst všechny ve svém dosahu. Proto je raději naučte jíst čokoládu s vysokým podílem kakaa, cereální tyčinky, sušené ovoce. U větších dětí je vhodná konzumace oříšků.
Dítěti sladkosti nezakazujte. Raději ho naučte jíst čokoládu s vysokým podílem kakaa. Nedopřávejte mu ji ale každý den.
Nezapomínejte ale, že i když do zdravého dětského jídelníčku sladkosti patří, neměli byste je dítěti dopřávat každý den.
MÝTUS č. 4: Čím více vlákniny dětská strava obsahuje, tím lépe.
Ačkoli se dospělým lidem doporučuje přijmout denně 25 až 30 g vlákniny, u dětí se tímto pravidlem řídit nedá. Zatímco dospělým může vláknina pomoci s řadou zdravotních obtíží, zejména se zácpou, dětem může velké množství vlákniny naopak uškodit. Pokud přijímá váš potomek i hodně tekutin a má dost pohybu, může začít trpět průjmy. V případě, že bude mít naopak pohybu i tekutin málo, může trpět bolestmi břicha, nadýmáním a zácpou. Trávicí systém malých dětí není ještě na větší množství vlákniny připravený.
Pokud chcete zjistit, jaké je optimální množství vlákniny, použijte jednoduchý výpočet: k věku dítěte v letech připočtěte 5. Tolik gramů vlákniny by vaše dítě mělo denně zkonzumovat.
MÝTUS č. 5: Zvířecí vnitřnosti jsou čistička, děti by je jíst vůbec neměly.
Přestože játra a ledviny fungují v těle živočichů jako filtr, odpadní látky v nich téměř nezůstávají. Navíc jsou zdrojem některých vitaminů (například vitaminu A) a minerálních látek, zejména železa. Do dětského jídelníčku je můžeme zařadit jednou až 2krát do měsíce.
MÝTUS č. 6: Pokud má dítě nadváhu, je vhodná přísná redukční dieta.
Dětské tělo je organismus, který se neustále a často až bouřlivě vyvíjí. Diety, kterými se dobrovolně mučí dospělí, mohou dítě zasáhnout nedostatkem energie a potřebných živin. Navíc je tlak ze strany rodičů duševně trápí a třeba zákaz oblíbených sladkostí může vnímat jako neoprávněný trest. Dietu, s níž se neztotožnilo, nakonec stejně buď poruší a hoduje tajně, nebo vezme svou novou životní roli tak vážně, že si způsobí poruchy příjmu potravy.
Pokud máte pocit, že vaše dítě potřebuje zhubnout, požádejte o pomoc odborníky - můžete například kontaktovat Poradenské centrum Výživa dětí na bezplatné informační lince 800 230 000 nebo emailem na info@vyzivadeti.cz. Vhodné je také endokrinologické vyšetření. Následná úprava stravovacího režimu by pak měla být založena na pravidelnosti a kvalitních potravinách. Jednoduché pravidlo také zní: sami byste se měli stravovat tak, jak chcete, aby se stravovalo vaše dítě.
MÝTUS č. 7: Sójové potraviny jsou vhodnou součástí dětského jídelníčku.
Ačkoli sója obsahuje řadu prospěšných látek a doporučuje se v rámci prevence některých typů nádorových onemocnění, obsahuje také tzv. antinutriční látky, které snižují nebo zcela blokují možnost využití některých důležitých látek, například vitaminů nebo enzymů. Tělo pak sice může mít vlastní potřebné látky dostatek, ale nemůže ji správně využívat a trpí projevy jejího nedostatku. Dětem, zvláště malým, se proto pravidelná konzumace sójových potravin nedoporučuje. Spory také začínají narůstat kolem využití sóji při výrobě náhradní kojenecké výživy. Vědci spočítali, že obsahuje tolik estrogenů, že po přepočtu na tělesnou hmotnost spořádají kojenci množství odpovídající až pěti antikoncepčním pilulkám.
Článek vznikl ve spolupráci s Jitkou Ruskovou, nutriční terapeutkou z Poradenského centra Výživa dětí
