Mozky samic myší a možná i dalších savců obsahují stejná centra, která řídí i sexuální chování samců. Prokázal to experiment vědců z Harvardovy univerzity.
Vědci nejprve genetickou manipulací dosáhli toho, že myši přišly o gen označovaný zkratkou TRPC2. Gen je nezbytně důležitý pro funkci Jacobsonova orgánu, zvaného též vomeronazální orgán. Jde o drobnou součást čichového ústrojí umístěnou v nosní dutině, která je zodpovědná za vnímání feromonů. Tyto molekuly slouží k čichové komunikaci mezi příslušníky jednoho druhu. Feromony dokážou u zvířat spustit sexuální agresi.
Zmatené milenky, špatné mámy
Bez genu TRPC2 se z normální myší samice stalo něco jako pomatený transsexuál. Samička zcela převzala sexuální chování samců, včetně aktivního vyhledávání partnerů a kopulačních pohybů. Vydávala dokonce i ultrazvukový signál, kterým samci vábí partnerky. Sexuální ataky přitom podnikala jak na samce, tak na samice.
Pokusné myšky byly měsíc ponechány v prostředí napodobujícím přírodní podmínky. Některé geneticky pozměněné samice během tohoto období zabřezly a vrhy mláďata. O potomky se však příliš nestaraly, zanedbávaly jak kojení, tak ochranu proti ostatním zvířatům. Staly se z nich jednoznačně špatné mámy. Se sexuálními projevy charakteristickými pro samce přitom nepřestaly.
Výsledek experimentu se dal vysvětlit dvěma způsoby. První hypotéza přisoudila Jacobsonovu orgánu důležitou roli při formování mozkových center, která řídí sexuální chování samic. Druhá varianta pak počítala s tím, že v mozku hlodavců jsou jak samčí, tak samičí centra. Funkce Jaconsonova orgánu u samic by pak spočívala v potlačení samčího centra. Rozhodnout musel další pokus.
|
videozáznam zobrazující chování myši-mužatky: odkaz na video |
Jeden typ mozku pro všechny
Vědci u skupiny dospělých myších samic chirurgicky odstranili celý Jacobnsonův orgán. Operované samice se po zotavení začaly chovat stejně jako jejich družky zbavené genu TRPC2, uvedli Tali Kimchi, Jennings Xu a Catherine Dulac ve studii publikované v posledním čísla časopisu Nature.
Sledovaný gen ovlivňuje i chování samců. Jedinci bez TRPC2 při páření nerozlišují mezi pohlavími. Ztrácejí také část bojovnosti, uvádí studie z roku 2002.
Zobecňování objevu a aplikace na jiné druhy nemusí dávat smysl. Například u člověka je Jacobsonův orgán ve srovnání s jinými savci zakrnělý, možná zcela nefunkční. TRPC2 proto v lidském organismu nehraje žádnou roli.
Jednotlivé druhy živočichů si vyvinuly odlišné strategie. Sexuální chování myší je poměrně jednoduché. Samci se vrhají na samice a pokoušejí se o páření, zatímco samice jen pasivně čekají. Příroda u myší zřejmě nevyvinula samčí a samičí mozek. Obě pohlaví mají pravděpodobně naprosto stejný mozek a jen „sepnutí spínače“ rozhodne o tom, jakou roli bude živočich zastávat. U vyšších živočichů s komplexnějším pohlavním chováním evoluce pak stejného výsledku dosáhla rozdílnými způsoby.
