Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Okouzlující sexy táta. Moderní muž se nebojí být otcem

Magazín

  7:14
Přebalují, broukají ukolébavky, dětem dávají najevo lásku a city, pyšně vystavují své fotografie s potomky na internetu. Moderní muži se za roli aktivního a pečujícího otce nestydí. Naopak. Jsou si velmi dobře vědomi otcovské exkluzivity. Nezřídka je totiž okolí považuje za hrdiny, a navíc na ně letí ženy.

Sexy táta. Moderní muž se nebojí být otcem foto: Shutterstock

Miminko zavěšené v šátku na hrudi, za ruku malou dcerku s potiskem „I Love My Daddy“ na tričku, hrdý výraz ve tváři. Vychutnávají si obdivné pohledy okolí a sebevědomě sdělují světu: Já jsem táta. Kdo si myslí, že muž, který se zapojuje do péče o dítě a domácnost, je výstřední exot nebo zženštělá citlivka, zastává dnes již menšinový názor. Být mužem 21. století čím dál tím víc znamená být i aktivním otcem.

Taktika pro lov

Podle průzkumuTáta na plný úvazek organizace Liga otevřených mužů z loňského roku jsou pro šedesát pět procent dotázaných muži na rodičovské normální chlapi, dalších třicet procent je považuje dokonce za frajery. Dobrou pověst aktivním otcům dělají i mnohé známé osobnosti. Pobytem s dítětem v domácnosti se nijak netají například ekonom Tomáš Sedláček, herec Jan Dolanský nebo ředitel Vodafonu ČRFilip Hrubý.

Na veřejnosti se se svými ratolestmi pyšní i takové symboly mužnosti jako Brad Pitt, Johnny Depp nebo fotbalista David Beckham a ženy se při pohledu na drsné svalnaté muže, kteří k tělu vinou malého človíčka, jen rozplývají. Například herec Matthew McConaughey, jenž byl americkým magazínem People vyhlášen za nejvíce sexy muže planety roku 2005, sebevědomě prohlásil, že titul určitě vydobude znovu, jakmile ho lidé uvidí s jeho čerstvě narozeným potomkem.

Tatínek s miminkem - ilustrační foto.

Muži jsou si oné otcovské exkluzivity velmi dobře vědomi a nezřídka ji využívají jako svoji tajnou zbraň při „lovu“ partnerek. Na internetových seznamkách na svých osobních profilech vystavují na odiv fotografie, na kterých se zářivým úsměvem chovají batolata, a to i přesto, že mnohdy děti nejsou ani jejich vlastní.

„Je to taktika mužů, jak ženu upoutat na první pohled,“ vysvětluje Veronika Vinterová ze seznamovací agentury Náhoda. „Stoupnou v ceně, protože ženě, která hledá životního partnera, tímto způsobem ukazují, že mají smysl pro rodinu a nebojí se projevit emoce.“ Z požadavků klientek agentury Náhoda vyplývá, že vysněným mužem je pro ně charismatický džentlmen, který se dokáže postarat o rodinu.

Podle Vinterové sice ženy stále dají na tradiční hodnoty a ve svém partnerovi hledají oporu i „chlapáctví“, to ale rodinné cítění nevylučuje. „Muži, stejně jako ženy, dnes v životě zastávají více rolí. V práci jsou to průbojní vůdci, doma citliví a pečující ochránci,“ říká Vinterová. „Ten, který tohle dokáže skloubit dohromady, je vnímán jako alfa samec a u žen má vyhráno.“

Tři generace – a každá jiná

Dnešní otcovství už zdaleka není to, co bývalo. A dlužno říci, že v dobrém slova smyslu. Za dob dědečků dnešních otců by bylo přímo faux pas, když by byli na veřejnosti spatřeni, jak po chodníku tlačí kočárek. Otcové, kteří děti vychovávali za komunismu, se sice setkali se štědrou podporou rodiny, prodloužila se mateřská dovolená a zvýšil rodičovský příspěvek. Většina výhod byla ale adresována ženám a od mužů se větší zapojení do péče o dítě a domácnost vůbec neočekávalo.

Rodinu zakládali ve velmi nízkém věku, třeba i kolem dvaceti let, někdy dokonce ještě před nástupem do základní vojenské služby. Nebylo proto výjimkou, že mladí tátové první léta potomků vůbec nezažili. Požadavky na dnešní otce už jsou však docela jiné a nevěřícně se na ně dívá naopak v případech, když se rodinného života straní. V rámci jedné rodiny se mohou potkat i tři generace mužů – dědečkové, synové a vnuci, z nichž každý má docela jinou rodičovskou zkušenost i přístup. Od současných otců je tedy vyžadováno něco, co u svých příbuzných nikdy neviděli.

Děti se při vaření naučí kreativitě, kritickému myšlení a spolupráci.

„Při výběru partnera a zakládání vlastní rodiny buď kopírujeme model, který známe z domova, anebo se snažíme dělat pravý opak,“ popisuje běžné situace Vinterová. Jinými slovy: mnozí muži jsou na sebe pyšní, když nejdou ve stopách svého otce, kterého v dětství skoro neviděli, protože se vracel z práce, když už oni dávno spali, anebo o rodinu nejevil příliš velký zájem. Dnes už je běžné, že je to právě táta, který vezme novorozence do náručí jako první, ještě dříve než matka. Pokud u porodu nebyl, musí skoro obhajovat proč.

Starší a zralejší

Na aktivnější zapojení otců do rodinného života má mimo jiné vliv i jejich věk, který je dnes výrazně vyšší, než tomu bylo před pětadvaceti lety. V roce 1989 se podle údajů Českého statistického úřadu skoro třetina mužů stala tátou mezi dvaceti a čtyřiadvaceti lety, v 2013 už to bylo jen jedno procento. Nejvíce prvorozených dětí se předloni narodilo otcům ve věku mezi třiceti až čtyřiatřiceti lety, druhá v pořadí byla skupina třicetipěti až třicetidevítiletých.

Ve chvíli, kdy se dnes muži narodí dítě, je mnohem vyzrálejší a na rodičovství se cítí připraven. Pavel Nevřala, který se do aktivní tátovské role dostal až jako čtyřicátník, to potvrzuje:,,S mou první rodinou jsem doma příliš nebyl. Hodně jsem se soustředil na kariéru a léta, kdy děti vyrůstaly, mi utekla mezi prsty.“ Podruhé už prý stejnou chybu udělat nechtěl. „Přehodnotil jsem priority a postavil rodinu na první místo.“ Se svým synem z druhého manželství strávil na rodičovské dovolené dva roky.

Zájem o rodičovskou mezi muži roste. Nechtějí přijít o příležitost vybudovat si s dítětem úzký vztah: dvanáct procent dotázaných mužů by chtělo jít na rodičovskou dovolenou, pokud by se jim narodilo dítě, a osmdesát procent by o této možnosti alespoň uvažovalo. U úvah ale většinou také zůstane. V praxi jdou na rodičovskou jen necelá dvě procenta českých mužů. „Na vině je stát. Jsme jedna jen z šesti zemí západní Evropy, které neprosazují podporu aktivního otcovství,“ vysvětluje nízký počet mužů na rodičovské Lukáš Talpa z Ligy otevřených mužů.

Na Islandu nebo v Norsku rodičovský příspěvek čerpá až devadesát procent mužů. Aktivní otcovství ale prosazuje třeba i Slovinsko, kde je určena otcovská dovolená na dvanáct týdnů a využívá ji přes sedmdesát procent z nich. „Když se otců ptáme, proč nechtějí jít na rodičovskou, důvodem jsou vždycky peníze,“ představuje překážky Talpa, který si sám rodičovskou na čtvrt roku vyzkoušel. Pokud s dítětem zůstane doma muž, rodina si většinou finančně pohorší.

Podle výzkumu Platy.cz je průměrný rozdíl mezi mužskou a ženskou mzdou kolem šesti tisíc korun, někdy ale dosahuje až dvaceti pěti procent v neprospěch žen.

Občas si také zašišláme

Na rodičovskou dnes tedy muž jde v podstatě jen v případě, že si to rodina může dovolit. Podporu zatím poskytují jen jednotliví zaměstnavatelé, benefitům pro otce jsou nakloněny zejména velké a nadnárodní společnosti. Stále častěji si totiž všímají, že si muži berou neplacené volno nebo klasickou dovolenou právě proto, aby mohli trávit čas s rodinou.

Podle odborníků a z osobních zkušeností přináší pobyt otců na rodičovské dovolené mnohé výhody. Nejen že si muž vytvoří silné pouto se svým potomkem, ale také se naučí, jak rodina funguje, utuží se i vztahy mezi partnery. „Máme tendenci si myslet, že ten druhý to má jednodušší. Nyní se ale se ženou dokážeme navzájem lépe pochopit. Zjistil jsem, že rodičovská ve skutečnosti není žádná dovolená, ale těžká práce. Manželka si zase vyzkoušela, jaké to je, být živitelka rodiny,“ popisuje pozitivní zkušenosti Nevřala.

Paradoxně ale nástupu otců na rodičovskou mnohdy brání samy ženy. Průzkumy organizace Ligy otevřených mužů přinesly výsledek, že šedesát šest procent dotázaných žen si nepřeje, aby muž na rodičovskou dovolenou vůbec šel. „Často od mužů slýcháme, že jim manželka ‚dovolila‘ zůstat doma,“ všímá si Talpa. „Ženy mateřství vnímají jako svoje poslání.

Domácnost je jejich teritorium, které si ostražitě brání a nikoho dalšího tam nechtějí pustit,“ vysvětluje Talpa. Nevřala se během rodičovské dovolené chopil i domácích prací a pro svého syna působil jako vzor, že i muž může doma přiložit ruku k dílu. „Prát a žehlit mám ale zakázáno. Žena trvala na tom, že jí něco doma přece jen musím nechat,“ říká Nevřala, v jehož rodině je manželka nyní živitelkou.

Mezi další důvody patří i obava žen, že partner se o potomka nedokáže postarat stejně dobře jako ony anebo že pozornost věnují jen hraní s dítětem a zanedbávají domácnost. Nezřídka se stává, že se muž tak zabere do stavění modelu letadélka, až docela zapomene, že je třeba ještě vyluxovat a uvařit večeři. I z průzkumů vyplývá, že se v domácnosti muži nejčastěji angažují v plánování volného času, hrách a sportovních aktivitách, zatímco péči o nemocné děti, krmení nebo přebalování zastávají povětšinou matky.

Muži sami ale mýty o otcovství odmítají. „Můj oblíbený film S tebou mě baví svět by se při určité genderové vztahovačnosti dal v podstatě brát jako urážka chlapů, ukazuje přece, jak to otcové nezvládají,“ říká Otakar, který si přezdívá Nudný otec. „Být táta ale není žádná věda. V okruhu mých přátel není snad nikdo, kdo by neuměl vyměnit plenu, a není to tak, že bychom se snažili být nějací moderní otcové, bereme to jako normální věc.“

Muži a ženy se své rodičovské role ujímají každý po svém. Zatímco ženy považují mateřství za své poslání, snaží se plnit svou roli na sto procent, a pokud v něčem zaostávají, trpí pocitem viny, muži své otcovství berou s mnohem větším nadhledem. O jejich postoji svědčí i filozofie kavárny Nudný otec, kterou Otakar založil na pražské Letné a kde se rodiče scházejí. Ve dne mohou přijít i s ratolestmi, jak ale hlásá nápis v podniku, hlučet je dovoleno pouze dospělým.

Večer už místo slouží výhradně plnoletým k jejich pobavení a odreagování. Když se v Nudném otci sejdou tátové na pivo, tématem konverzace nebývají dudlíky a pleny. „Občas si také zašišláme, nemáme ale tendenci bavit se o chodu domácnosti. Naopak od těchto témat utíkáme co nejdál.“ Otcové se shodují, že muži nejsou se svou rodičovskou identitou tak srostlí, a dokážou si tudíž lépe udržet kontakt s okolním světem, přáteli a nadále se věnují svým koníčkům. „Člověk by se neměl stát otrokem svých dětí, přehnaná pozornost jim stejně nijak neprospívá,“ zastává názor otec Otakar. „I máma s tátou musí někdy spát, jíst a bavit se. Každý rodič má právo být občas nudný.“

 

Autoři:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!