Posmívat se učitelům, kupříkladu jejich řečovým vadám nebo typickým gestům, bavilo děti už za císařství. Avšak s příchodem elektronických médií dostala dětská škodolibost nové, dosud netušené možnosti projevu.
Šikana jako norma? Čtvrtý stupeň z pěti. Tak diagnostikoval útoky na učitelku v pražské škole odborník |
Že není takzvaná kyberšikana učitelů ojedinělým jevem, dokazuje mimo jiné Národní výzkum kyberšikany učitelů, za nímž stojí Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Do výzkumu, uskutečněného ve spolupráci se společnostmi O2 Czech Republic a Seznam.cz, se anonymně zapojilo přes 5100 učitelů základních a středních škol. Cílem bylo zjistit, jak je kyberšikana četná, kdo ji páchá a co lze proti tomu dělat.
Některou z forem šikany – buď v kyberprostoru (například na sociálních sítích) nebo třeba opakovaným večerním prozváněním mobilem – zažilo podle zmíněného výzkumu 22 procent tuzemských učitelů.
Šikana učitelů na internetu
„Někdo umístil na web erotických služeb mou fotografii staženou ze školního webu a nabízel erotické služby,“ cituje výzkumná zpráva Pedagogické fakulty Univerzity Palackého třiapadesátiletou kantorku. V téměř čtyřiceti procentech případů byli pachateli žáci.
Zanedbatelný ovšem není ani podíl případů, kdy se agresorem stávají rodiče žáka; podle výsledků výzkumu je to osm procent. „V současnosti řešíme případ nahrávání vyučovacích hodin rodičem, který umístil nahrávací zařízení do synovy tašky. Bez souhlasu školy, jakož i zákonných zástupců spolužáků,“ uvádí v anonymním dotazníku osmačtyřicetiletý učitel.
Jaké další formy šikany učitelé zažívají? A proč pachatelé nakonec vyváznou bez trestu?
