Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Šílení sobi jsou už v Evropě. Norští vědci odhalili nebezpečnou nemoc

Věda

  6:41
Norští vědci odhalili mezi volně žijícími soby nebezpečné onemocnění z příbuzenstva smutně proslulé „nemoci šílených krav“. S ní spojená rizika zůstávají nejasná.

Sob (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Poslední divocí evropští sobi žijí v horách na jihu Norska. Zhruba osm tisíc zvířat tu nemá snadný život. Rozrůstající se osídlení rozdělilo původně jednotnou populaci do mnoha desítek navzájem izolovaných skupin. Železnice, silnice, turistická střediska, elektrické vedení – to vše se staví stádům do cesty při jejich pravidelných migracích. Někteří sobi mají problém dostat se v zimních měsících na horská návrší, kde vichry sfoukávají sníh ze skrovné vegetace a nabízejí příležitost k pastvě. I proto sledují norští vědci pohyb sobích stád pomocí satelitních vysílaček připevněných ke krku vybraných zvířat.

Na jedné z výprav za divokými soby do oblasti Nordfjella narazili vědci z trondheimského Norského ústavu pro výzkum přírody na těžce nemocnou sobí samici. Zvíře se nemohlo hýbat a brzy uhynulo. Protože vědci hlídají i zdravotní stav sobích stád, putovala mršina na pitevní stůl Sylvie Benestadové a Turid Vikorenové ve veterinárním ústavu v Oslo. Veterinární patoložky provedly rutinní testy, aby zjistily příčinu smrti zvířete. Výsledek je šokoval. Benestadová s Vikorenovou odhalily v sobím mozku priony – prapodivné infekční bílkovinné částice vyvolávající nakažlivá, nevyléčitelná a ve všech případech smrtelná onemocnění jak zvířat, tak i lidí.

Příběh šílených krav

Priony se dostaly do popředí zájmu koncem 80. let minulého století, kdy se u skotu v Británii masově rozšířila bovinní spongiformní encefalopatie známější pod označením„nemoc šílených krav“. Nemoc se projevuje u skotu nejprve nezvyklým chováním, především zvýšenou agresivitou. Dobytek se chová „jako šílený“. Pak nastupují poruchy pohybu a celkové chřadnutí, které má za následek smrt.

Zděšení zavládlo ve světě v roce 1996, kdy se ukázalo, že „nemoc šílených krav“ je přenosná na člověka. Po konzumaci nervové tkáně nemocných zvířat může u lidí propuknout tzv. nová varianta Creutzfeldt-Jakobovy choroby. Počátečními příznaky jsou změny osobnosti. Později se připojí i ztráta kontroly nad vlastním tělem. Nemoc je nevyléčitelná a ve všech případech smrtelná.

Odhaduje se, že Britové zkonzumovali hovězí včetně nervové tkáně z bezmála půl milionu zvířat nakažených „nemocí šílených krav“. Na novou variantu Creutzfeldt-Jakobovy choroby zatím zemřelo na celém světě asi 250 lidí, z toho v Británii asi 180. Inkubační doba onemocnění je však někdy velmi dlouhá a počet těch, kterým tiká v těle časovaná prionová bomba, může být podstatně vyšší. Podle nejnovějších odhadů je v britské domovině „nemoci šílených krav“ nakažen hovězími priony každý dvoutisící obyvatel.

Smrtící zašmodrchaná bílkovina

Nemoc šílených krav a jí podobná onemocnění jsou zvláštní tím, že je nevyvolává virus ani bakterie, přesto jsou nakažlivé. Vznikají poté, co se tělu vlastní bílkovina označovaná jako prionový protein „zašmodrchá“ a změnou tvaru molekuly získá nové vlastnosti. Takto vzniklé částice, tzv. priony, se v těle nerozkládají. Hromadí se v tkáních a v mozku vyvolávají zánik neuronů. Nervová tkáň je pak plná děr a získává strukturu podobnou ementálskému sýru.

Vědci objevili obrovský korálový útes při ústí Amazonky. Překvapilo to i ropné firmy

Nově vzniklý prion funguje jako matrice, podle níž se „zašmodrchávají“ dosud „zdravé“molekuly prionového proteinu. Prionů tak v tkáních přibývá řetězovou reakcí a nemoc nezadržitelně postupuje. Pokud se dostanou priony do zdravého organismu, chorobu v něm nastartují.

Nemoci vyvolané priony nepostihují jen skot a člověka. Onemocnět mohou i ovce nebo nejrůznější šelmy. K hojně nakaženým zvířatům patří i severoameričtí jelenci. Chorobu označovanou jako chronické chřadnutí jelenovitých odhalili veterináři u jelenců v americkém státě Colorado už v 80. letech minulého století. Od té doby se choroba výrazně rozšířila a její výskyt dnes zasahuje až na jih Kanady. S dovezenými nakaženými zvířaty se dostala i do Jižní Koreje. Ve státech Colorado a Wyoming je ve volné přírodě nakažen každý dvacátý z jelenců ušatých a každý padesátý jelenec běloocasý.

Onemocnění postihlo i jelence chované na farmách. Někde uhynulo za pár let víc než 90 procent zvířat. Nemocná zvířata šíří nakažlivé priony močí, výkaly i slinami. Zdraví jedinci se nakazí, když spasou vegetaci potřísněnou priony.

Otazníky nad „šílenými soby“

Zvíře z Norska je první známý případ chronického chřadnutí jelenovitých v Evropě. Není jasné, jak se sem onemocnění dostalo. Norští vědci nepovažují za pravděpodobné, že by bylo importováno ze zámoří. Spíše soudí, že choroba vznikla u sobů z jihu Norska spontánně. Nevyjasněné zůstává, jak je nemoc mezi divokými soby rozšířena. A obrovskou neznámou je, zda a nakolik se choroba může rozšířit nebo už rozšířila na statisícová stáda sobů chovaná ve Skandinávii a zda ohrožuje třeba i sibiřskou populaci sobů. Otazník visí také nad přenosem nákazy na další zvířata, konkrétně na evropské srnce, jeleny, daňky nebo losy.

Vědci objevili způsob jak hubit mandelinku bez chemie

Zkušenosti ze Severní Ameriky nesvádějí k optimismu. Když se někde objevilo zvíře nakažené priony, obvykle to znamenalo, že nemoc je už poměrně rozšířená. Priony jsou pro jeleny a jejich příbuzné silně nakažlivé a vytlačit chorobu z území, kde se uchytila, bývá komplikované.

„V tomto ohledu mám velké obavy,“ přiznává Sylvie Benestadová v rozhovoru pro vědecký týdeník Nature. Naštěstí zatím nic nesvědčí o tom, že by bylo chronické chřadnutí jelenovitých přenosné na člověka. Konzumace zvěřiny je proto považována za bezpečnou i v oblastech USA těžce postižených prionovým onemocněním hojně lovených jelenců.

Autor:

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.