Podle agentury Reuters to američtí vědci považují za důležitý objev pro porozumění tomu, jak se tato schopnost v průběhu evoluce vyvíjela.
Pro účely studie navrhli vědci z univerzity v Greensboro v Severní Karolíně speciální buben, přizpůsobený potřebám bonobů - odolal váze až 230 kilogramů, žvýkání i jiným projevům chování těchto opic. Vědci pak bubnovali v tempu odpovídajícím kadenci lidské řeči, tedy zhruba 280 úderů za minutu. Bonobové se rytmu záhy přizpůsobili.
Informace o studii zveřejnila ředitelka biohudebního programu univerzity Patricia Grayová na výročním setkání Americké asociace pro pokrok ve vědě. Podle psychologa Edwarda Large se však o projevech bonobů zatím nedá mluvit přímo jako o hudbě.
V rytmu hudby
Podle Reuters provedli podobný pokus na zachráněném lachtanovi Ronanovi také vědci na univerzitě v Santa Cruzu v Kalifornii. Ukázalo se, že po krátkém tréninku dokáže kývat hlavou v rytmu hudby. Podobnou schopnost vědci odhalili i u papouška kakadu. To podle komparativního psychologa Petera Crooka dokazuje, že schopnost vnímat rytmus může být u zvířat rozšířenější, než jsme si dosud mysleli.
V příští studii by se vědci rádi zaměřili na to, zda se bonobové synchronizují s ostatními příslušníky svého druhu, když v přirozeném prostředí bubnují například na duté stromy.
