Dochovalo se z nich jen pár střepů. Příprava tak trvala několik měsíců a byla značně komplikovaná. Skláři museli vyhovět nejen památkářům. Nové stropy musí splňovat i bezpečnostní a požární předpisy, řekl předseda představenstva společnosti Michal Vlček.
  |
Skláři vyrábějí repliky pro strop v hlavní části muzea o rozměrech 180 metrů čtverečních a strop kupole pantheonu o průměru zhruba 12 metrů, jde o tabule o rozměrech i několika metrů čtverečních. „Děláme vlastně kopie původních malovaných skel. Puma za války údajně spadla přímo na budovu muzea, ale nevybuchla. Otřes byl ale takový, že všechny tyhle horizontální výplně se rozsypaly a spadly. Dochovalo se velmi málo fragmentů,“ řekl vitrážista Zdeněk Kudláček. Samotné výrobě replik tak podle něj předcházela doslova detektivní práce. V archivech se hledaly černobílé fotky i střepy z původních stropů, aby bylo z čeho návrhy udělat.
Výrobu navíc provázely technologické problémy. „Z fragmentů jsme třeba zjistili, že to bylo malováno barvami za studena, což není technologicky v pořádku. Ta barva dlouhodobě nevydrží,“ řekl Kudláček. Na střepech z muzea už podle něj také bylo vidět, že barva degradovala. Proto původně navrhoval malovat strop sklářskými vypalovacími barvami, památkáři však trvali na dodržení původního technologického postupu. Skláři tak museli najít způsob, jak zajistit, aby malba vydržela. Původní skla byla navíc jen tři milimetry silná, což byl podle Kudláčka zřejmě také důvod, proč otřesy při bombardování nevydržela.
Dnes je nemožné tak tenké sklo na stropě použít, sklo se totiž nesmí v případě rozbití vysypat. Skláři chtěli použít speciální lak, který funguje jako bezpečnostní fólie. „Nesplňoval ale protipožární požadavky,“ poznamenal vitrážista. Rozhodli se proto vytvořit bezpečnostní sklo. „Mezi dvě skla se dá folie a zahřeje se to na 140 stupňů, folie přilepí ty dvě tabule k sobě. A když dáme tu malbu dovnitř, nebude docházet k její degradaci,“ řekl Kudláček. Problémem byla ale váha, kterou by původní rám stropu neunesl. Museli proto zvolit slabší sklo, které ale zase praskalo. „Byla tam spousta neznámých, které jsme museli postupně překonávat, otevřela se nám tím ale cesta k úplně nové technice, která nám umožní používat velkoformátovou autorskou malbu v architektuře,“ dodal.
Kolektiv Ateliers vznikl před pěti lety a sdružuje špičkové sklářské řemeslníky, z nichž každý se věnuje jiné technice zpracování skla. Opravují a restaurují památky, ale dělají i moderní sklo v architektuře. Novoborští skláři jsou jen jednou z řady firem, které se na generální opravě Národního muzea podílejí. Obnova muzea přijde na 2,34 miliardy korun. Návštěvníkům se otevře 28. října u příležitosti oslav 100 let od vzniku Československa a 200 let od založení Národního muzea. |
