Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Věda

Pátrejte po příbězích starých věcí, nabádají školáky

Ilustrační foto

Ilustrační foto foto: Shutterstock

Co by mohly dětem říci staré a zapomenuté věci? Otázka, kterou si před časem položila Marta Vančurová z občanského sdružení Zapomenutí, když vymýšlela, jak mladším dětem přiblížit časy minulé a zároveň je motivovat, aby si nechaly od svých rodičů a prarodičů vyprávět o tom, co v minulosti prožili a v jaké době žili. Tak přišla s projektem Muzeum v krabičce.
  8:51

„Staré hudební nástroje, gramofony, hračky, ale i starý kabát, klobouk či kus starého nábytku často skrývají příběhy, které mohou dětem osvětlit různé rodinné peripetie, ale i rodinné postavy, které čas zasunul do neznáma,“ vysvětluje Vančurová přínos pátrání.

Děti tak mohou zjistit, že půvab či původ starých věcí není jen v jejich praktickém užití, ale že jsou zároveň i důležitými svědky doby, ve kterých předměty vznikly, a příběhů, které za dobu své existence na sebe nabalily.

Můj prapraděda neuměl pravopis

„Jsem trombon tvého prapradědečka, který se mnou prošel celou první světovou válku.“ Jedna z úvodních vět komiksu o starém trombonu, který sepsala čtrnáctiletá Zuzana Cilerová z Turnova.

Z vyprávění babičky a z fotek, které jí ukázala, vytvořila školačka dvoustránkový komiks. V něm popisuje, jak se její prapradědeček dostal roku 1914 do rakousko-uherské armády a tam hrál ve vojenské kapele. Trombon prý ale zároveň sloužil k udělování rozkazů pro vojáky. Každý zvuk měl svůj význam. Některý z nich mohl například znamenat „ústup“, dočteme se v komiksu. „Babička mi ukázala také pohledy napsané prapradědečkem a jeho bratry. Na nich mě udivilo, že moc neovládali pravopis. To prý bylo ale v té době běžné, protože některé děti tehdy vychodily jen pět tříd,“ chlubí se tím, co zjistila, Zuzana.

Muzeum v krabičce

Projekt nabízí dětem, aby zaznamenaly historii starých věcí ve formě povídky, komiksu či animace.

Své výtvory mohou až do konce roku 2014 posílat na e-mail muzeumvkrabicce@gmail.com, a zapojit se tak do soutěže. Dvacet nejlepších získá roční předplatné časopisu Časostroj.

Na www.muzeumvkrabicce.cz budou výtvory soutěžících zveřejněny. Měly by ilustrovat, jak žili naši předkové, jaká byla doba a jak se dala přežít, i když to nebylo vždy lehké. 

Projekt sdružení Zapomenutí, o. s., zaštítilo a finančně podpořilo ministerstvo kultury.

Do projektu, v němž se z dětí stávají na chvíli malí detektivové, se zapojila také třináctiletá Adéla Krylová z Chomutova, která se skrze vyprávění dostala do doby socialismu. Sepsala příběh krabice se stolními hrami, v níž jsou šachy, dáma, domino či člověče, nezlob se. „Koupila ji babička s dědou svým synům, mému tátovi a jeho bráchovi, někdy kolem roku 1966,“ říká Adéla, které to pověděla babička. A dodává: „Dříve prý nebylo tolik hraček a her jako teď. Moji prarodiče mohli koupit svým dětem něco potřebnějšího, ale, jak říkala babička, chtěli jim udělat radost. A taky pak měli na víkendy o zábavu postaráno.“

Naučte se udělat animaci

V rámci projektu Muzeum v krabičce byla zároveň vyhlášena i soutěž, do níž komiksy od obou žákyň putovaly. Do soutěže se mohou děti hlásit do konce tohoto roku. Není ale podmínkou, aby účastníci výsledky svého pátrání zpracovali vždy do podoby komiksu. Mohou také sepsat povídku či udělat z příběhu animaci. Na webu www.muzeumvkrabicce.cz cz najdou návody, jak na to.

Děti se tak zároveň mají šanci naučit nové dovednosti, jako jak správně vystavět příběh, jak se dělá komiks či jak si poradit s videoanimací. „Líbí se mi, že tento projekt cílí i na menší děti na prvním stupni. Na naší škole jsme žáky informovali, že se do soutěže mohou zapojit. Teď záleží na jejich aktivitě a na tom, zda se jim doma podaří něco vypátrat a kolik jim toho rodina poví,“ říká Martina Svobodová ze ZŠ a ZUŠ Husova v Ústí nad Labem.

Muzeum v krabičce je třetí projekt občanského sdružení Zapomenutí. Od roku 1999 sdružení nabízí společně s Židovským muzeem školám projekt Zmizelí sousedé, s nímž děti pátrají po tragických osudech Židů ve svém okolí, z nichž pro mnohé se stala osudnou německá okupace. Zmizelé sousedy v roce 2008 dokonce ocenila Evropská komise, které se líbilo, že projekt vybízí mladé lidi k vlastní aktivitě.

Na Zmizelé sousedy pak navázal projekt Stopy totality, na který se podařilo Martě Vančurové získat peníze z evropských fondů. Pátrání se přesunulo do doby poválečného komunistického Československa, kdy pokračovaly perzekuce a smrt nevinných, jen zapříčiněny jinou ideou. „Oba projekty fungují a školy se do nich stále hlásí,“ konstatuje Vančurová.

Všechny tři projekty mají jedno společné - neučit se z učebnic data, jména historických osobností či místa bitev. Místo toho školáci objevují a učí se historii skrze konkrétní příběhy konkrétních lidí. Zároveň jsou to příběhy, které se často týkají míst, kde děti vyrůstají. Přínosem projektu Muzeum v krabičce je, že děti pátrají ve svých rodinách, čímž se dostanou k tématům, na která by je normálně třeba vůbec nenapadlo se ptát.

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...