Tolik mé útržkovité vzpomínky na mateřskou školku. Teď jsme tam vedli poprvé i Kryštofa. Volba byla jasná, máme školku hned za domem, navíc na ni máme dobré reference (To mi ale nedošlo, že jsou to školky, které si mohou vybírat, nikoliv rodiče. Katastrofální nedostatek míst jsem si nijak nepřipouštěla.) Hned zkraje mě polila nostalgie. Školka vypadala dost podobně jako ta má v 80. letech: našla jsem stejné hračky jako v mém dětství, objevila jsem i tác se sklenicemi s čajem a natrefila jsem i na chleby s játrovkou! Kryštof se soustředil jen na hračky, největší zážitek pro něj byl nákladní tahač. Kvůli němu ztropil scénu, ležel na zemi a nemohla jsem ho dostat domů.
Velké překvapení nastalo s byrokracií. Proboha proč po mně chce stát potvrzení o tom, že Kryštof má stejné trvalé bydliště jako jeho rodiče? Pak vznikl zádrhel v tom, že jsme přihlášku nepodepsali oba s manželem. Musela jsem se kvůli tomu do školky vracet následující den. Ředitelka na mě omluvně mrkla, že tyhle pravidla nevymyslela. Zároveň mi naznačila, že dětí se přihlásilo hodně a že to musíme nějak vyřešit. Do školky jsme se nakonec nedostali. I když ředitelka byla velmi milá a snažila se najít jiné řešení. V tomto státě je opravdu něco špatně, když se do školky berou děti často až 3 a půl leté a například jen v Praze se dostane jen každé třetí přihlášené dítě! Jak stát odškodní rodiče, kteří kvůli tomu přijdou o druhý příjem, protože prostě jeden z nich nemůže zpět do práce?
Názor psycholožky: Kdy vlastně jít do školky?
Ve věku tří let přestává být dítě batoletem a posunuje se do předškolního věku. Jednou z nejvýznamnějších charakteristik tohoto období je touha po sociálních kontaktech s vrstevníky. Každé dítě je ale jiné, a proto má i potřeba kontaktů u dětí různou intenzitu a načasování. Některé děti se přizpůsobí ve školce velice rychle, jiné zde „protrpí“ i několik měsíců. Pokud to zaměstnání rodičů dovolí, není nutné umisťovat dítě do školky hned ve třech letech, případně na celý týden (někde je možné zvolit např. 2 dny v týdnu). Naopak v posledním předškolním roce bych dětem navštěvování školky, z důvodu sociální adaptace, doporučila. Marie Hlaváčková, dětská psycholožka |
Já jsem nakonec zvolila soukromou anglickou školku. Z prvního dojmu jsem byla nadšená a Kryštof hned chytil základní fráze! Neobjevila jsem tam sladký čaj, ani jídelníček zaseklý na české klasice… jediná velká nevýhoda je cena. Soukromé školky v Praze stojí běžně kolem 15 tisíc měsíčně. Je to hodně předražená služba. Mimochodem dělala jsem si srovnání a třeba soukromá anglická školka v Berlíně stojí stejně jako ta naše (německé platy jsou přitom úplně jinde). A české soukromé univerzity stojí mnohem méně než české soukromé školky. Jsme pozadu za Západem.
A co na to Kryštof ? Toho na všem nejvíc zaujal ten nákladní tahač, na který pořád vzpomíná. I proto se mu víc líbilo ve státní školce. Má holt jednoduché priority:-)
O autorce:Veronika Švihelová - Jonášová je novinářka. Od roku 2003 pracovala v Lidových novinách - především v magazínu Pátek. Poslední tři roky působí jako reportérka kulturní redakce ČT. Od června 2009 je na mateřské se synem Kryštofem. Kontakt: veronika.jonasova@ceskatelevize.cz |
