„Houby po delší době rostou na větší části území, takže se zdá, že rostou strašně moc. Rostou právě houby, které houbaři sbírají, jednak jsou to hřiby pravé a hřiby hnědé a bedly,“ řekl v neděli Jan Borovička z České mykologické společnosti. Pokud budou srážky, měly by houby růst i v následujících dnech, ochlazení o pár stupňů by vadit nemělo, dodal.
Houby v lesích přidělávají starosti policistům. Hledají ztracené houbaře |
Houbařské zážitky sdílejí lidé na sociálních sítích. Facebook, ale i nejrůznější webové stránky věnující se houbám, zaplavují fotografie úlovků. Většina houbařů se chlubí množstvím hub nasbíraných během krátké chvíle, jiní jejich velikostí. Někteří si jen užívají krásy lesa a houby, většinou tedy ty jedovaté, pouze fotí.
Komentáře pod snímky pak vybízejí ostatní k návštěvě lesa, rostou prý všude. „Nehledám, ale sbírám.“, „Skoro se nedá kam šlápnout.“, objevuje se nejčastěji v popisku. Někde tak stačí pár minut, aby si lidé z lesa odnášeli plné košíky. Houby ale rostou i podél cest nebo na návsích. „My jsme šli jen s vnučkou na rozhlednu kousek za vesnici. Cestou jsme nasbírali krásné zdravé hřiby,“ řekl vášnivý houbař z Kosic na Královéhradecku.
V Česku má sbírání hub dlouhou tradici a je skoro jakýmsi národním sportem. Za houbami do lesa vyrážejí často celé rodiny. Dříve houby nahrazovaly v chudších rodinách drahé maso a dnes jde o vítané zpestření jídelníčku. Recepty na úpravu se objevují už v prvorepublikových kuchařkách, ale široké využití mají i v moderní gastronomii. Nejčastěji lidé houby smaží jako řízky, restují na kmínu, míchají s vejci, přidávají k masu či nakládají do octového nálevu.