LN: Kde můžeme očekávat klíšťata?
Rizikovými místy zvýšeného výskytu klíštěte obecného jsou především listnaté a smíšené porosty. Zejména pak jejich okraje zarostlé křovinami a bujnou bylinnou vegetací, včetně okrajů cest. Dále to jsou různé zarostlé strže a prohlubně v terénu a břehy vodních toků a ploch. S výskytem klíšťat je ale třeba počítat i ve větších parkových komplexech a zahradách.
LN: Ve které době je třeba věnovat klíšťatům zvýšenou pozornost?
Období rizika je určeno sezonností aktivity klíšťat, jež podle místních podmínek začíná v druhé polovině března a končí v první polovině listopadu. Vrchol aktivity je obvykle od května do července. Ovlivňuje ji počasí. Český hydrometeorologický ústav proto připravuje v letní sezoně každodenní varovnou předpověď doprovázenou radami, jak se chovat při návštěvě rizikových míst a po návratu domů. Předpověď je k dispozici na webových stránkách této instituce (www.chmi.cz) a Státního zdravotního ústavu v Praze (www.szu.cz).
Jak odstranit klíště
|
LN: Když se podobným místům nemohu vyhnout, jak se obléci?
Návštěvníci kritických míst by měli zvolit oblečení, zejména kalhoty, z hladké, světlé látky, na níž klíště snadno uvidí. Měli by použít repelentní přípravek, který je vhodné nanést na oblečení, zejména na spodní část nohou, od kolen níže, při sběru lesních plodů také na ruce a rukávy. Pokud je u přípravku uvedeno dávkování a doba účinku na komáry, je třeba počítat s tím, že pro klíšťata bude doba účinnosti přibližně poloviční. V terénu ohroženém výskytem klíšťat by si lidé neměli sedat nebo lehat na zem – ani na pokrývku.
LN: Když půjdu do lesa na houby, asi mi bude hrozit větší riziko...
Jistě, protože se nebudete pohybovat po cestách a patrně vstoupíte do trávy, bylinné vegetace či křoví. Ale i kdybyste popsanou zásadu dodržel, přesto je nutné si při chůzi občas prohlédnout spodní část nohou, nohavice, punčochy a sejmout eventuálně zachycená klíšťata. Právě proto je výhodná světlá barva oblečení. Na místa ohrožená klíšťaty byste s sebou neměl brát psy. A pokud je to nutné, jen na vodítku, aby byl omezen jejich pohyb v terénu. Po návratu je třeba zvířata prohlédnout a případně přichycená klíšťata odstranit.
LN: Asi by to měl udělat i jejich pán.
Měl by si dobře prohlédnout celé tělo. Místa nejčastějšího přisátí klíšťat jsou podkolenní jamka, třísla, podpaží a za ušima. Dětem můžeme klíště najít mezi vlasy na hlavě. Klíšťata se však mohou přichytit kdekoliv, včetně intimních míst. Prohlídka proto musí být pečlivá. Doporučuji použití zrcátka na místa, kam si nevidíme.
LN: Je pravda, že člověka mohou napadnout i nedospělá klíšťata?
Mohou nás napadnout a infikovat i larvy nebo nymfy klíštěte. Ty jsou dokonce nejčastějším vývojovým stadiem klíšťat, které napadá lidi. Nenasátá larva měří v průměru jen 0,8 milimetru a nymfa je 1,2 mm velká.
LN: Nepostačí, když se po návštěvě lesa osprchuji?
Sprchování ani omytí žínkou nestačí! Krom toho další prohlídku těla je třeba provést i následující ráno, protože klíště se může pohybovat i několik hodin po těle napadeného, pak se přichytí. Obě prohlídky jsou nutné pro včasné zjištění přichyceného klíštěte, dříve než se plně rozvine proces sání krve. Ve slinách klíštěte, které vylučuje při sání do krve napadeného, jsou mimo jiné obsaženy látky brzdící zánětlivou reakci, takže svědění vyvolané přisátím a upozorňující na klíště se dostavuje až po řadě hodin.
LN: Proč je vlastně brzké odstranění klíštěte tak nutné?
S postupující dobou sání se u klíštěte zvyšuje sekrece slin. Virus obsažený ve slinných žlázách se replikuje a zvyšuje se dávka patogenu, což platí i pro borrelie působící lymeskou nemoc. Tak může být ovlivněn celý další infekční proces. Brzké odstranění je nutné také proto, že ve slinách klíštěte je obsažena i složka, která vytvoří kolem jeho sacího ústrojí pohrouženého do pokožky napadeného po několika hodinách obal z takzvaného cementu. V této fázi je uvolnění klíštěte obtížnější než ihned po přichycení, kdy je zakotveno v rance pouze mechanicky zoubky na sacím ústrojí.